Menu:
-


Poslat odkaz na tuto stránku kamarádovi Tisková verze
Obsah » Regiony » Severní Maďarsko

Severní Maďarsko

Vážení čtenáři,
Nabízíme Vám k přečtení celý obsah našeho prospektu Eger Tokaj pahorkatina a tím k využití pro naplánování si Vaší cesty do této oblasti. Pokud si přejete zaslat bezplatně tento nádherný prospekt na Vaši adresu, stačí kliknout sem a odeslat e-mail.
Prosíme, nezapomeňte laskavě vepsat do textové části e-mailu i Vaši poštovní adresu.
Děkujeme.


OBSAH

Severomaďarská vrchovina - Superlativy a kuriozity
Světové dědictví – Architektura - Minulost plná života
Evropský diplom - Geologické zajímavosti
Nejvyšší hory - Na střeše Maďarska
Nejnavštěvovanější město- Nestárnoucí hodnoty
Národní park - Z přírody do velkoměsta
Světové dědictví – Příroda - Hudba krápníků
V nejsevernějším cípu země - Hrady a zámky
Světové dědictví – Kultura- Víno králů
Užitečné informace
Programy v severním Maďarsku

Severomaďarská vrchovina - Superlativy a kuriozity
V tomto kraji je nejvyšší maďarská hora a nejmenší vesnice. Pochází odtud první maďarská tištěná bible ze 16. století a nejstarší lesní úzkokolejka z 19. století. V severomaďarských sklepích zraje světově nejproslulejší maďarské víno, tokajské aszú. Milovníci koní tu najdou jednu z nejkrásnějších jezdeckých drah v Evropě, ale zdejší kraj je právem hrdý i na největší krasový systém našeho kontinentu. UNESCO doposud zahrnulo do Seznamu světového dědictví celkem osm maďarských kulturních a přírodních rarit, přičemž třemi z nich se může pyšnit právě tento region.
Abychom dojeli po silnici z Budapešti do nejbližšího města severomaďarského regionu, stačí urazit pouhých šedesát kilometrů. Chceme-li vidět nejvzdálenější kouty této oblasti, povede naše cesta až na břeh řeky Tisy. Na jihu region sousedí s Velkou nížinou, na severu hraničí se Slovenskem. Pětice zdejších pohoří (Cserhát, Mátra, Bükk, Cserehát a Zemplén) v sobě skrývá středověké hrady, zámky ze 16. a 17. století, slavné a navštěvované kostely, dále pak i vesnice proslavené lidově uměleckou tvorbou a folklórními tradicemi, stejně jako města s bohatou historií.
V tomto regionu si každý najde zábavu či program podle své chuti, včetně návštěvníků provozujících méně obvyklé sportovní discipliny a zájemců o kuriozity. Dají se tu sbírat nerosty, ochutnávat pamlsky v muzeu cukru, můžete zdolávat skalnaté srázy, plachtit na padáku, seznamovat se na vyznačených naučných stezkách s prehistorickými epochami, vydat se na speleologický průzkum nebo na túru po hradech a zámcích, zúčastnit se fotosafari a lovit objektivem ptactvo, případně se přiučit řezbářskému nebo košíkářskému řemeslu. Lesy jsou zde bohaté na zvěř a v místních jezerech, říčkách a řekách se to rybami jen hemží, proto mají tento kraj v oblibě i myslivci a rybáři. Region je možno projít pěšky – celková délka značených turistických tras činí bezmála tisíc kilometrů –, ale můžeme jej poznávat i na kole, eventuálně v sedle na koňském hřbetě, zúčastníme-li se organizované jezdecké túry. A řeky? Tisa, Sajó, stejně jako dravý Hornád či Bódva, které vysloveně žadoní o zkrocení, jsou vhodnou vodáckou trasou pro ty, co už mají pádlování v krvi, zatímco začátečníkům můžeme doporučit příjemně lenivou řeku Bodrog.
Návštěvníci, kteří svou dovolenou pojímají fyzicky méně náročně, mohou zavítat do zdejších proslulých lázeňských míst a jezerních letovisek. Mohou být účastníky operních představení nebo symfonických koncertů pořádaných v rámci letních kulturních festivalů, případně divadelních inscenací umístěných do romantických scenérií starobylých hradů. Mohou vyhledat poutní místa nebo folklórní centra v jednotlivých obcích. Mohou ochutnat tradiční krajové gastronomické speciality, připravované v peci podle starých receptů, večer pak se mohou v některé ze čtyř zdejších vinařských oblastí – Mátraalja, Eger, Bükkalja, Tokaj-Hegyalja – zblízka a zevrubně seznámit s jiskrnými maďarskými víny, vyhlášenými široko daleko.
V severomaďarském regionu lze přenocovat v hotelích s různým počtem hvězdiček, z nichž některé byly zřízeny v zámeckých objektech, v penzionech, v kempincích, ale i v soukromí vesnických chalup upravených k tomuto účelu. Obyvatelé zdejšího kraje jsou družní a příjemní, připraveni kdykoli ochotně pomoci, a turisty přijímají s pohostinnou srdečností.
Zpět na obsah!

Světové dědictví - Architektura- Minulost plná života

Hollókő.
Je to snad nejčastěji fotografovaná obec v Maďarsku, protože byla oblíbeným výletním cílem už v dobách, kdy ji svět ještě neobjevil. Se svými domy, památkami na dávno uplynulá století, obílenými vápnem a posílenými na vnější straně dřevěným ostěním, s verandami, starobylými krovy a bytelnými sklepy se stala tato vesnice v roce 1987 součástí Světového kulturního a přírodního dědictví.
Do vesnice, která tradičně žila uzavřeným životem, nepronikaly nové architektonické myšlenky, a tak byl zachován i její prapůvodní půdorys. Přestože následkem častých požárů – kdysi hojně rozšířené doškové střechy se totiž velmi snadno vzňaly – museli místní obyvatelé nejednou začínat úplně od nuly. Naposledy byly zdejší domy přestavěny po požáru v roce 1909. Tehdy už se sice ke stavbě použily vepřovice a ke krytí střech tašky, ale chalupy i nadále zůstaly věrné pradávným tradicím palócké lidové architektury. (Palócové, příslušníci specifického etnika, které v tomto regionu žije, jsou tvůrci svérázné lidové kultury.)
Starobylé jádro obce (Ófalu) leží v pahorkaté krajině a tvoří je seskupení asi 65 staveb – vesměs chráněných památek – soustředěných kolem nevelkého kostelíku s dřevěnou věží, který pochází z 19. století. Převážná část těchto budov je součástí místního skanzenu, ale Hollókő jako celek není vůbec žádným folklórním muzeem, stejně jako místní panímámy v barevných krojích, ať už zrovna spěchají ulicí, nebo pracují doma na dvorku, nepatří mezi členy nějakého souboru lidových písní a tanců, nýbrž jsou představitelkami všedního života této vesnice. Žije tu 380 stálých obyvatel, a ačkoli většina z nich už je v důchodu, najdeme ve vsi i několik mladých rodin.
Obec Hollókő je v popředí zájmu turistů, často sem zajíždějí i zahraniční hosté. Kdo tu chce strávit několik dní, může se ubytovat třeba i v chalupě zařízené tradičním selským nábytkem. U řezbáře nebo v Domě tkalců si lze vlastnoručně vyzkoušet nějaký ten fortel patřící neodlučitelně k staré řemeslné výrobě, v hrnčířském krámě si lze vybrat z pěkné nabídky hrnků a džbánků a v Domě řemeslníků (Mívesház) se můžete zúčastnit folklórních programů.
Mnoho návštěvníků palócké obce Hollókő přitahuje i stejnojmenný hrad, který se tyčí nad vesnicí. Hollókő znamená Havraní kámen a původ tohoto pojmenování vysvětluje – jak už tomu bývá, poněkud nadpřirozeným způsobem – pověst, jež praví, že zdejší hrad postavilo kámen po kameni několik hodných čertích mláďat, která se za tím účelem proměnila v havrany.
Restaurace v Hollókő nabízejí hostům v příjemném prostředí chutná tradiční jídla, ale už cestou sem se mnoho turistů stavuje u obce Alsótold v proslulé zájezdní čárdě Bableves, která už svým názvem napovídá, že místní specialitou je oblíbená maďarská fazolová polévka, která se tu mimochodem vaří velmi dobře a nejméně na desatero způsobů.

Szirák:
Zdejší renovovaný, noblesně elegantní zámek vybavený stylovým nábytkem se dnes provozuje jako hotel. Podle svědectví starých kronik byli v Sziráku prvními usedlíky členové rytířského řádu johanitů a dnešní barokní zámek, který obec proslavil po celém Maďarsku, stojí na místě někdejšího johanitského kláštera. Původní zámecký areál, který byl pak v minulosti postupně majetkem rodů Róth–Teleki–Dégenfeld, vznikl pravděpodobně v 17. století. První známý zámecký pán v Sziráku byl protestant s humanistickým vzděláním a předpokládá se, že renesanční fasáda zámecké budovy je památkou na jeho vkus. Za nejkrásnější místnost na zámku je považován velký sál v patře, jehož stěny zdobí fresky.

Buják:
Hlavně zdejší kroj se vyznačuje neobyčejnou pestrostí; ženy chodí v pruhovaných punčochách, nad které si oblékají ohromné množství drobně skládaných a v pase stažených sukní ze vzorovaných látek. Další součástí kroje je vyšívaná zástěra, ke které se nosí jupka s volánky a čepec zdobený korálky a květinami.

Szécsény:
Ve městě ležícím na sever od Hollókő se naskýtá přenádherný pohled na zámek stojící na břehu Ipeľu, který kdysi patřil rodu Forgáchů, dále pak na soubor budov tvořený františkánským klášterem a římskokatolickým kostelem. První písemná zmínka o této osadě pochází z roku 1219. Od středověku obec Szécsény chránila pevnost, která byla důležitou součástí systému uherských strážních hradů. Dnes už ji připomínají jenom dvě bašty, ve kterých si návštěvníci mohou prohlédnout jednak místnost, kde se zdržovala hradní hlídka, jednak středověkou hladomornu. Na místě původního hradu byl kolem roku 1770 zřízen barokní zámek. Dnes je v něm vlastivědné muzeum, které návštěvníka seznámí s historií Novohradské župy (Nógrád), jakož i s exotickými zážitky a trofejemi několika známých maďarských cestovatelů a lovců. K pozoruhodnostem města patří také požární hláska z roku 1820, které se říká šikmá věž, neboť v důsledku propadu půdy se naklání k severu.

Balassagyarmat:
Od roku 1790 do roku 1950 bylo toto město administrativním centrem Novohradské župy. Část jeho názvu (Gyarmat) připomíná jeden z maďarských kmenů, kterými se vlastně počínají středoevropské dějiny maďarského národa, není tedy divu, že nejstarší vrstva zdejšího osídlení spadá do 9. století. Později se tato oblast stala majetkem šlechtického rodu Balassů. Během středověku se v Balassagyarmatu, zvaném též “hlavním městem země Palóců”, usadili slovenští, němečtí, srbští, řečtí a bulharští řemeslníci a obchodníci. Kdo ale vlastně jsou ti Palócové, kteří díky své kultuře, svým zvykům a lidovým krojům, jakož i svému výraznému nářečí vtiskli tomuto kraji nenapodobitelný ráz? Někteří badatelé v nich vidí přímé potomky nejstarší evropské větve maďarského etnika, zatímco jiní se přiklánějí k názoru, že Palócové jsou tatarského původu. S jejich životem a historií seznámí návštěvníka hojně navštěvovaná národopisná expozice v balassagyarmatském Palóckém muzeu. Jednou z nejkrásnějších budov v Balassagyarmatu je sídlo županského úřadu z poloviny 19. století, kde v oněch letech působili jako vysocí úředníci i dva význační maďarští spisovatelé, Imre Madách a Kálmán Mikszáth.
Zpět na obsah!

Evropský diplom - Geologické zajímavosti

Ipolytarnóc:
Stopy po pravěkých zvířatech byly pochopitelně nalezeny i na území jiných evropských států, ale Ipolytarnóc je jediným místem, kde zkamenělé bahno ve velmi zřetelné podobě uchovalo stopy všech zvířecích druhů, které na tomto místě v daném historickém období žily. Na kraji této novohradské obce najdeme lesík s naučnou stezkou, po níž se můžeme vydat hluboko do pravěku, do doby před zhruba 20 milióny let. Areál, který se rozprostírá na úpatí hory Karancs, byl v roce 1944 prohlášen za chráněné území a v roce 1995 se stal součástí evropského přírodního dědictví, o čemž svědčí i příslušný diplom vydaný Radou Evropy.
Na zdejší prehistorické vzácnosti narazili jako první dřevorubci a pastýři na sklonku 19. století. Když pod vrstvou půdy odplavenou deštěm stále častěji nacházeli kameny s otisky listů pravěké flóry, ba dokonce se jim podařilo vykopat i celý kmen zkamenělého stromu, ukázali své nálezy archeologům a zanedlouho byly v této oblasti zahájeny vykopávky.
Jeden vídeňský vědec přirovnal ipolytarnócké naleziště pravěkých “pokladů” ke starořímským Pompejím, i když celé zkamenělé živočichy tady samozřejmě nenajdeme. Kam se však asi poděli všichni ti pravěcí vodní ptáci, šavlozubí tygři, dávní předkové dnešních srnců a jelenů nebo pranosorožci, kterých tu bylo takové množství, že si navzájem – jak o tom dodnes svědčí jejich zachované stopy – skoro šlapali na paty? Přesnou odpověď neznáme. Předpokládá se, že v pravěku v těchto místech ústila do tropického moře řeka a zvířata sem jednak chodila pít, jednak tu měla brod. Před dvaceti milióny let ovšem tento pozemský ráj nebyl zcela klidný a bezpečný, neboť pro zdejší oblast byla typická sopečná činnost. Při jedné z vulkanických erupcí pukla zemská kůra a tato puklina sahala od pohoří Mátra až k dnešnímu Balassagyarmatu. Takovéto geologické pohyby se ohlašovaly vždy předem vlněním a otřesy, jakož i strašlivým hlomozem v hloubi země. Vědci se domnívají, že zvířata svého času zahnal na útěk právě ohlušující a děsivý hřmot blížícího se sopečného výbuchu, takže nakonec je pod sebe nepohřbila vroucí láva, nýbrž ohromné množství sopečného prachu. Podobně na tom byla i okolní vegetace. Ztuhlo i bahno říčního břehu, které tak v sobě na věčné časy uchovalo obrysy pravěkých rostlin, mimo jiné i stometrových jehličnatých obrů, a stopy zvířat: otisky ptačích nožek a měkkých tlap kočkovitých šelem. Ze stop lze vyčíst, že nosorožec při úprku uklouzl a že mu po boku běželo mládě. Dosud tu badatelé evidovali více než tři tisíce zkamenělých stop pocházejících od dvanácti zvířecích druhů.
V Ipolytarnóci si můžeme archeologický park a pavilony sloužící ochraně konzervovaných exponátů prohlédnout s průvodcem, který návštěvníkům podá odborný výklad. Zkameněliny kmenů ohromných pravěkých stromů ovšem uvidíme nejen v uměle vytvořených výstavních prostorách, ale i v korytu potoka Borókás. V největším výstavním pavilonu, kam bylo soustředěno nejvíce zkamenělých stop, dokresluje atmosféru i akustická kulisa sestavená z předpokládaných zvuků pravěkého království divočiny a ve vitrinách jsou mimo jiné k vidění i žraločí zuby, pozůstatky rozličných mořských živočichů, stejně jako zvláštní a velmi působivé úlomky pravěkých stromů s povrchem podobným leštěnému mramoru.

Hrad Somoskő:
Na největší čedičové náhorní plošině v Evropě se krásně vyjímá středověký uherský hrad se špičatými věžemi, který je 700 let starý, a přestože dnes stojí na území Slovenské republiky, je přístupný i z maďarské strany hranic. Státní hranice vede právě uprostřed hradního vrchu. Na severní (slovenské) straně přírodního útvaru lze vidět mimořádně krásný čedičový “vodopád”.

Kazár:
Na kraji této obce vítá návštěvníka asi 3hektarová plocha neobvyklého vzezření, která prý poněkud připomíná Zabriskie Point v USA, proslavený i díky stříbrnému plátnu kin. Tento zvláštní krajinný útvar je raritou nejen jako přírodní, ale i jako vědecký úkaz. Někteří badatelé soudí, že tato pustá pláň vznikla v důsledku eroze riolitového tufu, která probíhala mnoho miliónů let. Na sněhobílé vrásčitém teritoriu není ani stopa po vegetaci. Ovšem Kazár je znám nejen díky tomuto “bezbarvému zázraku”, ale i díky bohatě zdobeným lidovým krojům a dílům lidové venkovské architektury, jež naopak barvami vysloveně hýří.

Nógrádszakál:
Vydáme-li se z Ipolytarnóce na západ, dorazíme podél řeky Ipeľ do pobřežní obce Nógrádszakál, kde nás opět čeká zajímavý přírodní úkaz, koryto potoka, které – nebojíme-li se určité básnické nadsázky – lze považovat za jakýsi novohradský “Grand Canyon”. Také se mu tak říká, neboť zdejší potok Páris se klikatí na dně strmého údolí, hlubokého 15-20 metrů.

Salgótarján:
Jedno z nejkrásněji položených moderních maďarských měst se rozprostírá v místech, kde se navzájem dotýkají tři pohoří. Polovinu svého názvu dostalo město podle kmene Tarján, který se v této oblasti usadil hned po příchodu Maďarů do Karpatské kotliny, zatímco druhá polovina názvu města připomíná hrad Salgó, který byl vybudován na jeho obranu. Po roce 1845, kdy byla v okolí nalezena ložiska hnědého uhlí, se stal Salgótarján hornickým městem.
Dějiny zdejšího hornictví mapuje první podpovrchové důlní muzeum v Maďarsku, které je díky podzemním chodbám v celkové délce 280 m, šachtám zachovaným v původním stavu, jakož i vystavenému hornickému náčiní a důlní technice opravdovou evropskou raritou.
Zpět na obsah!

Nejvyšší hory - Na střeše Maďarska

Pohoří Mátra a okolí:
V Maďarsku se vám nikde nepodaří vystoupit výše, protože Mátra je pohoří s nejvýše položenými horskými vesnicemi a s nejvyššími maďarskými horami: Kékes (1014 m) a Galyatető (964 m). Z rozhledny na vrcholu televizní vysílací věže postavené na hoře Kékestető je za jasného počasí vidět nejen celé Severní středohoří, ale i obrysy Tater. V ústřední části této horské oblasti najdeme řadu hojně navštěvovaných středisek letní i zimní rekreace a hotelů. V obci Mátraháza se například už ve 30. letech minulého století začaly stavět horské chaty. V jižní části pohoří Mátra očekávají návštěvníky peřejnaté potoky, zatímco na severu narazíme na jedno z největších maďarských “kamenných moří”, kterému se říká Tatarské pole (Tatármező).
Tím však řada superlativů není zdaleka u konce. Rovněž v této oblasti lze najít nejnavštěvovanější poutní místo v Maďarsku, mátraverebélyskou Svatou studánku (Szentkút), kde se pořádají poutě vždy 15. srpna a 8. září. Mariánské poutě do těchto míst se konají už od 13. století a dodnes sem přicházejí desetitisíce poutníků, kteří se modlí k panně Marii za vyléčení svých neduhů. K zázračné studánce se pojí legenda, podle které uherský král Ladislav I. (Svatý) byl při protikumánském tažení obklíčen nepřítelem v nedaleké úzké soutěsce. Jeho znavení a žízniví vojáci už už klesali na duchu, a aby našli vodu, chtěli po pohanském zvyku přinést bohům oběť. Král, který byl zapřísáhlým křesťanem, ve svatém a spravedlivém hněvu vrazil své kopí do skály, z níž od té doby prýští pramen.
Na prameny a jiné přírodní krásy je tento kraj vůbec bohatý. Stejně jako na horniny a krystalické minerály, a tak není divu, že je oblíbeným “lovištěm” sběratelů nerostů. Rádi jej navštěvují i příznivci pěší turistiky. Jednou z mnoha zdejších turistických tras je trasa každoročně pořádaného výkonnostního pochodu přes Mátrabérc, která je dlouhá 56 km a vede výlučně po horských hřbetech. Vychází se z obce Sirok. Poblíž této vsi zdatný pěší turista jistě rád navštíví nejkrásněji položenou zříceninu středověkého hradu v Maďarsku. Posádka této tvrze svého času sloužila vlastně jako předsunutá hlídka pro mnohem známější hrad v Egeru, proslavený za bojů s Turky. Čítala asi 40-50 mužů, kteří v první řadě plnili úlohu kurýrů.
Nedaleko obce Sirok nás čeká další překvapení: jediné suché léčebné lázně na území Maďarska, mofeta (výron plynu) v Mátraderecske. Před deseti lety, když tu v plynné podobě vyrazil na zemský povrch kysličník uhličitý, který je bez barvy a bez zápachu, ale není radno jej vdechovat, způsobilo to v nejbližším okolí nemalý poprask. Plyn byl však “zahnán” do bazénu s dřevěnou mříží, a protože je těžší než vzduch, sahá člověku, který do nádrže vstoupí, jen po pás. Kožními póry vniká do organismu, kde vyvíjí blahodárné účinky. Je vhodný k doplňkové terapii v případě kardiovaskulárních potíží a nemocí pohybového ústrojí. A ještě jeden superlativ! Podhůří Mátry je nejrozsáhlejší maďarskou historickou vinařskou oblastí. Vinařilo se tu už ve 13. století. Dnes jsou vyhledávána zejména zdejší aromatická bílá vína.

Gyöngyös: Valná většina návštěvníků přijíždí do Mátry z města Gyöngyös, odkud se lze staromódní úzkokolejnou železnicí dostat jednak do Lajosházy, jednak do vysokohorského rekreačního střediska zvaného Mátrafüred. Kdysi se touto železnicí svážela většina dřeva z okolních lesů. Dnes už ale slouží vlaky staré bezmála sto let pouze přepravě turistů. Město Gyöngyös nabízí i mnoho dalších pozoruhodností, mimo jiné například mimořádně zajímavé přírodovědné exponáty v místním muzeu (Mátra Múzeum), zřízeném v někdejším zámku Orczyů, nebo františkánský klášter, jehož dnešní podoba pochází z 18. století. Zde také najdeme jedinou klášterní knihovnu v Maďarsku, která je od dob svého založení, tedy už od středověku, nepřetržitě v provozu.

Hatvan: Přesně šedesát kilometrů od maďarské metropole leží město s příznačnou číslovkou v názvu (hatvan = šedesát), u kterého se úpatí Mátry “setkává” s Velkou nížinou. Nejznámější místní pamětihodností je zámek rodu Grassalkovichů z 18. století, jehož hostem byl kdysi i Thomas Mann.

Parád/Parádfürdő: Tato obec se svým lázeňským komplexem a celým nejbližšm okolím patří k nejoblíbenějším turistickým cílům. Zdejší minerální pramen s obsahem ledkové soli – na jehož bázi tu došlo k založení výrobny ledku a léčebných lázní – byl objeven v roce 1763. V panských maštalích z 80. let 19. století dnes očekává návštěvníky muzeum kočárů, zatímco v nemocniční budově v Parádfürdő najdeme druhou nejvýznamnější sbírku minerálních vod v Evropě. Sousední Parádsasvár zase proslavila sklárna stará více než 200 let, jakož i zámek rodu Károlyiů, ve kterém je dnes hotel a do něhož mají návštěvníci přístup pouze se vstupenkou. Minerální vody pocházející z nejbližšího okolí si získaly dobré jméno už v uplynulých stoletích; například Csevický pramen – kyselka s obsahem sirovodíku a kysličníku uhličitého – se už dvě stě let pije jako prostředek na zmírnění žaludečních potíží.

Pásztó: Mezi pohořími Cserhát a Mátra, na břehu řeky zvané Zagyva, vyrostlo město (původně městys) Pásztó – kde vedle jiných památek uvidíme jediný zachovaný středověký měšťanský dům, jenž byl typický pro tuto poloměstskou formu osídlení, častou na maďarském venkově. Nazývá se Magistrův dům (Oskolamester háza) a už v roce 1428 je zmiňován v písemných dokumentech. Dům se stavěl, jak to bylo v oblasti pohoří Mátra rozšířeným zvykem, z valounů nasbíraných v potoce.
Zpět na obsah!

Nejnavštěvovanější město - Nestárnoucí hodnoty

Eger: V tomto městě se vždycky něco děje nebo pořádá. Jednou jsou to závody automobilových veteránů, jindy zase divadelní představení na letní scéně, hudební večery, hradní hry, středověký trh, degustace vín… Skoro se zdá, jako by si Eger, který je co do počtu historických a kulturních památek bezesporu nejbohatším městem zdejšího regionu, umanul, že nehodlá turisty přitahovat pouze hodnotami, jež už přetrvaly věky. Ovšem třetí nejoblíbenější město v Maďarsku – a zároveň nejnavštěvovanější město svého regionu – dokáže uskutečnit i nemožné: je plné zrychleného tepu života, ale přitom si zachovává atmosféru poklidné maloměstské ospalosti. Je příjemné se bez jakéhokoli spěchu rozhlížet, když člověk jen co noha nohu mine kráčí po promenádě na břehu říčky Eger, zdlouhavě nakukovat do miniaturních řemeslnických dílen schoulených ve stínu křivolakých uliček, ale neméně příjemné je pobíhat v areálu egerského hradu, střeženého bytelnými baštami, od jedné podívané ke druhé, sledovat chvíli lučištníky a chvíli renesanční tance předváděné v dobových kostýmech, v jednom okamžiku se občerstvovat u stánku s vínem a krátce na to už sestupovat do podzemních kasemat. Tam potom, vybídnuti průvodcem, můžeme napínat uši, abychom zaslechli povědomé zvuky, jak se záludný obléhatel snaží zvenčí probourat několik metrů tlustou kamennou zeď. Celé město je svéráznou směsí rozvernosti a vážnosti. V jeho historii má čestné místo slavné vítězství nad dobyvatelskou armádou osmanské říše z roku 1552, kdy zhruba po měsíčním obléhání pouhých tisíc vojáků za vydatné pomoci panen a paní, které se na hrad uchýlily, odrazilo útok osmdesátitisícového tureckého vojska. Dnešní prapravnučky srdnatých egerských žen jsou rovněž ochotny se kdykoli semknout v zájmu ochrany města, která však má v současnosti samozřejmě podobu mírových tvůrčích aktivit.
Eger po staletí byl a dodnes je jedním z center církevního života. Od roku 1804 tu sídlí arcibiskup a zdejší bazilika je třetím největším chrámem v Maďarsku. Minoritský kostel v Egeru patří k nejkrásnějším dílům barokní architektury, zatímco řeckokatolický kostel s nádherně vyřezávaným ikonostasem připomíná, že v 17. století se ve městě usadilo několik srbských a řeckých rodin. Turecké lázně z počátku téhož století a štíhlý minaret vysoký 40 metrů, to jsou zase trvalé památky na Turky, kteří Eger nakonec přece jen obsadili a téměř sto let měli v rukou jeho správu. V budově staroslavného vysokého učení městského vzdělávacího komplexu, v Lyceu pocházejícím z doby rokoka, jednak funguje hvězdárna a astronomické muzeum, jednak je tu uložena – a zčásti vystavena – sbírka kodexů Diecézní knihovny. Při její prohlídce může návštěvník spatřit i první maďarskou tištěnou knihu, která pochází z roku 1473.
A opět nezapomeňme na víno… Ve zdejší historické vinařské oblasti, která zaujímá celkovou plochu 4000 hektarů, se pěstovala už v 11. století réva, z níž dodnes vzniká mimo jiné jedno z nejznámějších vín tohoto kraje, egri bikavér. Ale ve starých a proslulých sklepích v Mariánském údolí (Szépasszony-völgy), mezi zdmi ze sopečného tufu, může návštěvník ochutnat i mnoho jiných vynikajících sort.

Feldebrő: Název této obce zní povědomě i uším některých cizinců, protože si jej právem spojují s lahodným vínem debrői hárslevelű. Zdejší mimořádně vzácnou architektonickou památkou jsou pozůstatky kostela z 11. století se zachovanou klenbou, podsaditými sloupy a freskami, které nalezneme v podzemní části dnešního kostela, vztyčeného na původních základech v 18. století.

Egerszalók: V Evropě lze něco podobného spatřit jedině v Turecku; horký pramen o teplotě 68 stupňů Celsia, který prýští na povrch z vrtaných studní, přetváří vápenitými usazeninami celý svah v přírodní útvar připomínající krajinu za polárním kruhem. Zdánlivě sněhová hora ovšem sálá horkem, do tenkých stružek vinoucích se poblíž vyvěrajícího pramene není radno šlapat, neboť hrozí nebezpečí popálení. Než však sirná léčivá voda s obsahem soli, vápníku, uhličitanu vodičitého a dalších minerálních látek dospěje do bazénů, ochladí se na snesitelnou úroveň. Její léčebné účinky se využívají zejména při doléčování fraktur a na zmírňování příznaků kloubových onemocnění. Místní obyvatelé tuto vodu i pijí, neboť působí úlevu při žaludečních potížích. Poblíž vřídla, které se doposud nalézá v ryze přírodním prostředí, brzy začne čilý stavební ruch. Mají zde být vybudovány léčebné lázně a hotel.

Noszvaj: Jednou z nejkrásnějších maďarských obcí, kterou navíc proslavila i lahodná vína, je Noszvaj, vesnice rozložená na několika pahorcích. Svéráznými památkami místní lidové architektury jsou jeskynní a sklepní příbytky, které vznikly na počátku 19. století, a Dům hospodářů (Gazdaház). Nádhernou dominantou obce je zámek zbudovaný ve stylu Ludvíka XVI., ve kterém byla zřízena tři apartmá pro hosty, kteří zde hodlají přenocovat.

Mezőkövesd: Jako “hlavní město” folklórního výtvarného stylu pojmenovaného po zdejších obyvatelích Matyó a jako místo, kde se nosí nejnáročněji zdobený, široko daleko proslulý a obdivovaný lidový kroj, přitahuje spoustu turistů. Matyó je označení charakteristického etnika této oblasti, jehož příslušníci se ani v prostředí silně ovlivněném kalvínským myšlením nezřekli svého katolického vyznání. Město a jeho obyvatelé museli za turecké nadvlády snášet mnoho útrap a chudobu, ale ani v pozdějších dobách se jim nevedlo nejlépe. Navzdory tomu tu vznikl nejbohatěji zdobený maďarský kroj. Nevyčíslitelné množství rostlinných motivů, lístečků a květin, které si zdejší dívky vyšívají na zástěry a šaty, nemá v jiných národopisných oblastech obdoby. Nejnavštěvovanější pozoruhodností města je Muzeum Matyó, dále pak Přírodní muzeum zemědělské techniky, známé v celé Evropě. K příjemnému odpočinku zvou hosty termální lázně Zsóry, které jsou co do rozlohy největšími léčebnými lázněmí v Maďarsku
Zpět na obsah!

Národní park - Z přírody do velkoměsta

Toulky pohořím Bükk: Kdo chce, může se třeba na celé dny ukrýt před světem v některé z vesniček pohoří Bükk, v nichž všechny cesty končí, a tak turista nemůže jít dál, nanejvýš má možnost obrátit se zpátky, odkud přišel, ale k podobnému účelu nejsou špatné ani turistické chaty skryté hluboko v lesích. Až se člověku zase zasteskne po velkoměstském ruchu, hravě se odtud dostane do nejlidnatějších měst zdejšího regionu. Podobně jako potok Szinva, jenž sice pramení samotářsky v lese, ale z panensky nedotčené přírody brzy horempádem uhání k Miskolci, nejdůležitějšímu městu této severomaďarské oblasti, u kterého se vlévá do řeky Sajó.
Moderní velkoměsto obklopila příroda nevšedními pozoruhodnostmi. Nedaleko odtud je Miskolctapolca, městečko plné lesíků, parků a kopečků – mimo jiné také s jezerem, kde se půjčují loďky, s koupalištěm a léčebnými jeskynními lázněmi. Velmi rádi se tu rekreují i obyvatelé dalekých krajů. Za světový div je považována voda v tůňkách a studánkách zdejšího jeskynního systému, protože její teplota dosahuje až 20-28 °C, což je v krasových útvarech zcela ojedinělé. Pěkně obnovené, rozšířené a zmodernizované jeskynní lázně poskytují hostům, kteří se mohou koupat ve skalních prohlubních, výklencích a v úzkých jeskynních chodbách, naprosto kuriózní zážitek.
V katastru města Miskolce stojí také hrad Diósgyőr, který byl postaven ve 14. století, za vlády Ludvíka (Velikého) z Anjou, a který má čtyři věže. V hradních kasematech si lze prohlédnout největší panoptikum ve střední Evropě, jehož 67 figurín zpodobňuje výjevy ze života na dvoře krále Ludvíka Velikého.
Národní park Bükk byl v roce 1976 založen proto, aby poskytoval náležitou zákonnou ochranu zdejším neobvyklým přírodním útvarům a hodnotám, jakož i vzácným živočišným a rostlinným druhům, mezi nimiž najdeme jak faunu typickou pro časový úsek po skončení doby ledové, tak exoticky vyhlížející orchideje nebo netopýry, kterým dnes už pomalu hrozí vyhynutí. Flóry zdejšího pralesa se 160 let nedotkla lidská ruka. Bükk je zároveň oblastí, v níž sahá historie soužití člověka s okolní přírodou desetitisíce let do minulosti, vždyť jeskyně tohoto pohoří obýval už pračlověk.
Hranice národního parku se táhnou v těsné blízkosti Miskolce, který je třetím největším městem v Maďarsku a od roku 1720 má funkci administrativního centra župy. Historické městské jádro vzniklo na konci 15. století. Nejkrásnější částí města je ulice lemovaná citlivě renovovanými domy, která byla přetvořena v pěší zónu. Na vrchu Avas, který se tyčí uprostřed městského centra, stojí drahocenná perla gotického stavitelství – kostel patřící dnes reformované církvi. Vzácnou relikvii střeží také kostel ortodoxní řeckokatolické církve: deskový obraz Černé panny Marie Kazaňské, dar carevny Kateřiny II. V kulturním životě města zaujímá výsostné postavení městské divadlo, zatímco místní universita je jedním z největších mimobudapešťských vzdělávacích komplexů.

Lillafüred: Nese v názvu ženské jméno, protože je velmi krásný. Svým půvabem připomíná ženu toho typu, k němuž patřila paní Lilla, choť bohatého magnáta, s jehož vydatnou podporou se začalo stavět zdejší ústřední letovisko. Hotel Palota, který byl před nedávnem rekonstruován, vyrostl na pobřeží jezera Hámori ve 20. a 30. letech minulého století ve stylu loveckých zámečků typických pro dobu krále Matyáše Corvina. Letní hosté se mohou po jezeře projíždět v loďkách, mohou obdivovat 17,5 m vysoký vodopád na Szinvě, lesní úzkokolejka je proveze celým údolím Garadna, v němž jsou vyhlášené líhně pstruhů, nebo se mohou vydat na prohlídku krasových jeskyní. Horolezci se zase mohou pokusit o zdolání skalních stěn ve Felső-Hámoru.

Szilvásvárad: Nejnavštěvovanější výletní místo v pohoří Bükk, kde návštěvníky očekává pohádkově krásné prostředí se zámkem a kostely. Pro milovníky jezdectví je tu připravena nejhezčí jezdecká dráha v Evropě, zatímco zájemci o archeologii najdou na kraji obce kopec Istállós-kő, který ve svém nitru skrývá jeskyni obývanou svého času pračlověkem.
Na okolních lukách se svobodně a v přirozených podmínkách popásají legendární lipicáni, pod uměle zvýšenou hladinou údolního potoku Szalajka se zase prohánějí pstruzi. Toto úchvatné horské údolí můžeme procestovat úzkokolejnou železnicí, pěšky, na kole, případně v kočáře taženém koňmi – ale ať už se rozhodneme pro jakýkoli způsob dopravy, stojí za to přerušit cestu u vodopádu Fátyol – jehož název připodobňuje padající vodu k závoji – a u Lesního muzea (Erdei Múzeum).

Bogács: Obec ležící na cestě mezi městy Eger a Miskolc prodělala v poslední době dynamický vývoj, takže dnes už od pohledu připomíná lázeňská místa, která byla v módě za někdejšího Rakouska-Uherska. V místních termálních lázních je na hosty pamatováno se vším komfortem a přehradní nádrže v nejbližším okolí jsou vysloveným rájem rybářů. Bogács také každoročně připravuje pro návštěvníky bohatou nabídku kulturních programů, jejíž součástí je například lázeňský festival, pěvecká soutěž nebo vinařská slavnost.

Szomolya: Nad touto vesnicí jsou k vidění největší exempláře kuriózních skalních útvarů, takzvaných kamenných úlů, typických pro jižní část pohoří Bükk. Otvory vymleté a vyhloubené do homolovitých skal o výšce 3–15 m jsou výtvory dílem přírodní, dílem lidské, přičemž v období mezi 11. a 15. stoletím se skutečně používaly jako včelí úly. Podle jiných teorií však tato místa sloužila jako obětiště.
Zpět na obsah!

Světové dědictví – Příroda - Hudba krápníků

Aggtelek: Opatrně se zájmem o krasové jeskyně, protože kdo do jejich fantastického podzemního světa jednou nahlédne, nikdy už po něm nepřestane toužit! Bude jej chtít příště poznat ještě lépe a podrobněji a zažívat v něm nová a nová dobrodružství. Předností Národního parku Aggtelek je právě to, že nejen začátečníky, ale i pokročilé speleology překvapí vždy nějakým neotřelým zážitkem. Vápencové masivy tohoto 220 miliónů let starého krasu (jeho dřívější maďarské označení zní Gömör–Tornai-karszt, zatímco dnes je znám spíše pod názvem Aggtelek-Domica), které se rozprostírají na maďarsko–slovenském pomezí, skrývají ve svém nitru nejrozsáhlejší soustavu krápníkových jeskyní na území Evropy. Rozhodnutím UNESCO z roku 1995 se tyto krasové jeskyně staly součástí Světového dědictví!
Ze 700 různě velkých jeskyní, které zde dosud byly objeveny, jich 273 leží na maďarské straně hranic. Dvacet jeskyní v maďarské části krasu požívá zvýšenou ochranu. Krápník, to je útvar velmi choulostivý; roste tempem jeden milimetr za 15-20 let, ale dotkne-li se ho lidská ruka, jeho růst se zastaví, ba co víc, celý krápník je tím odsouzen k zániku.
Nejpodivuhodnější a nejdelší jeskyní tohoto krasového systému je Baradla, jejíž délka činí celkem 24 km (z toho 5,6 kilometrů přesahuje na území Slovenska) a kterou také navštěvuje nejvíce turistů. Prastaré kosti a nástroje, které tu byly nalezeny, svědčí o tom, že už před sedmi tisíci lety tuto jeskyni obýval člověk. Zakládal v ní i oheň, ba později používal i mocně dýmající pochodně. Od konce 19. století, kdy začaly jeskyni popularizovat četné články v tisku a knihy, sem pravidelně přicházely početné skupiny návštěvníků, které si na cestu svítily pochodněmi. V důsledku toho byly celé trsy krápníků postupně začerněny sazemi. Ale jsou tu i jiné kamenné zázraky divukrásných tvarů, které zase hrají do žluta nebo do červena, protože je zbarvily různé minerální látky. V jeskynních partiích, které byly probádány teprve nedávno, se zase našly krápníky “oděné” elegantní barvou slonoviny, jejíž estetický účinek umocňuje lesk způsobený vlhkostí.
Jednou z proslulých částí této krasové soustavy je jeskyně s vynikající akustikou, která je proto využívána jako koncertní hala. Je jako stvořená pro to, aby okouzlovala obecenstvo hudebními tóny, doprovázenými navíc kompozicí ze světelných efektů. Stačí, když trochu popustíme uzdu fantazii (což v podzemním světě mystických tvarů není nijak obtížné), a už máme pocit, že se hudba a zpěv line ze samotných krápníků. Není divu, že se na tomto překrásném místě pravidelně pořádají velkolepé koncerty za účasti význačných domácích i zahraničních interpretů.
Některé úseky jeskyně Baradla jsou přístupné s průvodcem. Na prohlídkový okruh, který je dlouhý 1 km, se vychází ve skupinách z Aggteleku nebo z obce Jósvafő. Na základě předběžné domluvy se ovšem pro dobrodružnější povahy pořádají i mnohem delší prohlídky po ztížené, sedmikilometrové trase, které trvají 5-7 hodin a jsou zpestřeny lezením po břiše, šplháním po žebříku a přechodem proláklin vymletých vodou. Gömörszőlős: Tato vesnička, která čítá sotva sto duší, leží v idylické krajině poblíž Aggteleku a díky svým pěkně renovovaným starobylým venkovským stavením se z ní stalo oblíbené letovisko milovníků tradičního způsobu života na vesnici. Pravidelně se tu také pořádají ekologické tábory. Od místních řemeslníků se zájemci mohou přiučit pomalu vymírajícím, kdysi však rozšířeným oborům, jako je perníkářství nebo výroba plsti. Mezi další zajímavosti, které v této vsi návštěvníky očekávají, patří stálá regionální vlastivědná výstava, manufaktura na zpracování vlny a ovocný sad založený před 400 lety. V roce 1999 získala obec od letecké společnosti British Airways cenu Turismus pro zítřek.

Rakaca: Vydáme-li se od obce Jósvafő po silnici na východ, dorazíme k jedné z největších maďarských horských vodních nádrží, nesoucí název Rakaca. Jezero o hloubce 2-3 m je napájeno vodou z horských potoků, která je proto křišťálově čistá a průzračná. Není divu, že se v ní prohání mnoho druhů ryb, jež mají velice chutné maso. Skoro celý břeh jezera je proto samozřejmě kolem dokola obsazen rybáři čekajícími na úlovek.

Edelény: Tato obec je známa díky pozůstatkům hradiště z doby osídlování Karpatské kotliny maďarskými kmeny, dále pak díky souboru památek lidové architektury a díky zdejšímu zámku, který patří mezi největší v Maďarsku. 106 zámeckých pokojů svého času obýval František Jan L’Huillier, zámožný velitel vojenského pluku, který se narodil v Alsasku-Lotrinsku. Zámek z první poloviny 18. století, který měl pohnutý osud a vystřídal řadu majitelů, se před nedávnem začal kompletně renovovat.

Szanticska: Nejmenší vesnice v Maďarsku je tak malinká, že ji na většině map ani nenajdete. Ve starobylých chalupách, které se krčí pod svahy pohoří Cserehát, bychom marně hledali někoho z prapůvodních stálých obyvatel. Valná většina budov dnes slouží buď k rekreaci městských chalupářů, nebo jako zotavovny a ubytovny pro účastníky zájezdů a školních výletů. Vesnice má všehovšudy jednu ulici, ve které stojí 21 domů, kostelík, zvonička a hospoda. Starousedlíci jsou v obci zastoupeni pouze dvěma rodinami.
Zpět na obsah!

V nejsevernějším cípu země - Hrady a zámky

V Zemplínských vrších: Zemplén (Zemplínské vrchy) je podle zeměpisného názvu středohořím, přesto se ale někdy chová úplně jako vysokohorské masivy. Karpaty připomíná nejen svým chladným klimatem, faunou a flórou, ale i strukturou a celkovým přírodním charakterem. Ve zdejších hlubokých údolích a na strmých srázech snadno zabloudí, kdo se bez náležité přípravy vydá hledat dávno zasutý zlatý důl, pramen potoka ukrytý v hloubi lesa nebo trosky opuštěného a zapomenutého kláštera. Náhlé bouře, kluzké stezky a zrádné propasti nabádají člověka, aby měl k Zemplínským vrchům patřičnou úctu, ale turista, který se zákonům hor nezpronevěří, bude odměněn nádhernými vyhlídkami a nepřeberným množstvím zážitků. Zdejší krajinu mají v oblibě zejména příznivci pěší turistiky, proto tu také najdeme výchozí bod nejznámější maďarské značené turistické trasy, Modré stezky. Krásy okolí můžeme obdivovat i ze sedla jízdního kola nebo koně, ale můžeme si také za dopravní prostředek zvolit rozkošný lesní vláček, který spojuje obce Pálháza a Kőkapu. V tom případě pojedeme nejstarší úzkokolejnou železnicí na území Maďarska, která je v provozu už 115 let.Zemplínské vrchy proslavil i řetězec zřícenin středověkých hradů, které se na vrcholcích kuželovitých vyvýšenin vesměs tyčí přesně tak, jak to známe z ilustrací pohádkových knížek.
Jednu z nejkrásněji položených hradních zřícenin v Maďarsku, ruiny více než tisíc let starého Füzéru, uvidíme už z velké dálky. Jako většina uherských hradů a tvrzí, i Füzér byl pobořen na začátku 17. století Habsburky, kteří se obávali stavovských povstání a osvobozeneckých hnutí vedených domácí šlechtou, a tak se snažili srovnat se zemí hrady, kde by se případní povstalci mohli soustředit, kde by měli možnost načerpat nových sil k boji proti představitelům centrální moci. Okolí hradní zříceniny je chráněným územím, neboť tu roste vzácná květena typická pro oblast Karpat.
Na jiném kopci – ale v podobně pěkném prostředí – se nalézá zřícenina hradu Regéc. Tento hrad byl vztyčen ve 13. století a dobu největšího rozkvětu prožíval v onom stopadesátiletém období, kdy byl v držení rodu Rákócziů, který do značné míry ovlivnil maďarské dějiny. Hrad pobořili vojáci rakouské císařské armády v roce 1715, po porážce osvobozeneckého boje knížete Rákócziho, který se pokusil vymanit Uhry z rakouského područí.
Stojí za to vystoupit i k hradu Boldogkő, neboť jen tak si budeme moci představit, co asi zažívala a viděla posádka této strážní tvrze, jejímž úkolem bylo střežit cestu vedoucí údolím Hornádu. V podhradí leží vesnice Boldogkőváralja, kde najdeme zámek a malé regionální muzeum s vlastivědnou výstavou, která návštěvníky seznámí s chráněnými přírodními hodnotami Zemplínského pohoří. Avšak přírodní krásy se nám zde nabízejí i v reálu: máme na mysli morénu širokou 300 metrů, která se jako kamenné moře rozprostírá na okraji blízké obce Boldogkőújfalu a je památkou na dobu ledovou.

Sátoraljaújhely: Největší město zemplínské oblasti je oproti jiným místům osídleným lidmi kuriózní tím, že tu byl postaven kostel na počest vína. Kostel vína, který má bílé zdi a pět věží, byl vybudován nad největším z vinných sklepů situovaných poblíž místního nádraží. Další sátoraljaújhelyskou raritou jsou nejstarší mechanické hodiny na území Maďarska, jejichž umělecky vyřezávaný ciferník z roku 1501 původně zdobil gotickou věž klášterního kostela ze 14. století. Dnes jsou hodiny ke spatření v městském muzeu.
Sátoraljaújhely, založený na prastaré obchodní stezce, byl už ve středověku významnou osadou. K nejkrásnějším architektonickým památkám tohoto města patří klášter řádu sv. Pavla – dnes piaristická kolej – a Radnice. V Sátoraljaújhelyi se začal připravovat na dráhu politika Lajos Kossuth, známá vůdčí osobnost v Uhrách v revolučních letech 1848-49, který ze zdejšího radničního balkónu pronesl svůj první veřejný projev. Legenda praví, že v dětských letech jednou Kossutha léčil místní zázračný rabín, který ho nejen uzdravil, ale prorokoval mu, že bude “praporečníkem svého národa”. Hrob zmíněného zázračného rabína, Mojžíše Teitelbauma, na zdejším starém židovském hřbitově se od té doby stal poutním místem.

Füzérradvány: Elegantně tvarovaný zámek rodu Károlyiů získal svou dnešní podobu v polovině 19. století, kdy byl přestavěn v novorenesanční palác. Jde se k němu podél hradby stoletých jehličnatých obrů a v jeho chráněném parku rostou mohutné platany. V přízemních sálech bylo vytvořeno zámecké muzeum, zatímco ve velkém salónu se příležitostně pořádají plesy a recepce.

Hollóháza: Název této nejseverněji položené maďarské obce dobře znají sběratelé porcelánu snad na celém světě. V porcelánce, která vesnici ležící uprostřed lesů navždy proslavila, najdeme muzeum s neobyčejně bohatou stálou expozicí.

Vizsoly: Tato obec se zase proslavila díky tomu, že v ní byl roku 1590 vytištěn a vydán první úplný maďarský překlad Bible, což bylo v té době i z polygrafického hlediska úctyhodným výkonem. Jeden z originálních exemplářů tlustého svazku zdobeného velmi zručně malovanými iniciálami střeží místní kostel reformované církve.
Zpět na obsah!

Světové dědictví – Kultura - Víno králů

Tokaj-Hegyalja: O tokajském vínu se na celém světě dobře ví, že to je hungaricum non plus ultra. Patřičně proslulé bylo už ve 12. století. Do galerie historických osobností, které pro tento ušlechtile sladký mok vášnivě horovaly, patří francouzský král Ludvík XIV., stejně jako Cromwell, anglický státník a vojevůdce, ruský car Petr Veliký nebo carevna Kateřina. Ruští panovníci si dokonce vydržovali poblíž Tokaje stálou menší vojenskou posádku, aby měli zajištěn plynulý přísun tokajského vína na svou tabuli. Existuje písemný záznam, podle něhož papež Pius I. na radu svých lékařů denně vypil kalíšek tokajského, které ho mělo udržet při dobrém zdraví. Dále je známo, že tokajskému holdoval i Beethoven, Voltaire, Goethe a Schubert. Tokajské víno figuruje v mnohých maďarských literárních dílech, odkaz na ně najdeme dokonce i v maďarské národní hymně. Už i z tohoto stručného výčtu je patrno, že má-li tokajské aszú pochvalný přídomek “král vín a víno králů”, nelze to ani v nejmenším považovat za přehánění.
Rok 2002 se do historie města Tokaje a celého okolního kraje zapsal velice významně, neboť na základě rozhodnutí UNESCO byla tokajská historická vinařská oblast zanesena do seznamu chráněných hodnot, které společně tvoří Světové kulturní dědictví.
Tokaj-Hegyalja (Tokajské podhůří) má rozlohu bezmála dvou tisíc hektarů a je to území, na kterém už předkové dnešních Maďarů při příchodu do Karpatské kotliny našli rostoucí vinnou révu – pozůstatek po dřívějších obyvatelích. Není se tomu co divit, vždyť vulkanická půda na hoře Kopasz-hegy, která je vyhaslou sopkou, jižní svahy a dlouhá slunečná léta, která tu bývají, to vše vytváří ideální podmínky k pěstování vinné révy. A odborné sušení zrníček vína, starostlivé ošetřování zrajícího moku a ušlechtilé druhy plísní, jež vegetují ve zdejších sklepích, to jsou další náležitosti, které přispívají k tomu, aby z rukou zkušených a pracovitých vinařů vyšlo víno, jež nemá ve světě obdoby. ) Dějiny města a okolí, stejně jako úroveň jejich blahobytu, odjakživa ovlivňovalo víno, respektive blízká obchodní stezka, po které putovali kupci s vínem a se solí. Řada uherských magnátů zde měla vinné sklepy, z nichž snad největší a nejslavnější byl sklep knížat rodu Rákócziů, který se z hlavní místnosti rozvětvoval 24 směry. Tokajskou kuriozitou je i to, že zdejší sklípky nemají vchody někde za humny ve stráni, jak to bývá obvyklé, ale vchází se do nich přímo z domů v historickém jádru města – a teprve odtud vedou podzemní chodby do nitra hory, po níž se táhnou vinohrady.
Město bylo založeno na soutoku dvou řek, Bodrogu a Tisy. S lokální historií a se starým vinařským nářadím a náčiním se můžeme seznámit v Tokajském muzeu. Historická expozice je umístěna v krásném měšťanském domě na hlavním náměstí, který si dala koncem 18. století postavit jedna ze zdejších kupeckých rodin – jež byla mimochodem řeckého původu. Řečtí a židovští obchodníci zastávali vůbec v životě města významnou roli.
Tokajské podhůří svádí turisty obvykle k návštěvám sklípků, ale nejvíce hostů v těchto místech bývá o slavnostech vinobraní, které trvají od 3. do 5. října a které uzavírá pestrý průvod, folklórní program a velkolepá veselice.

Szerencs: Od roku 1923 je tu v provozu čokoládovna, kde se vyrábějí nejchutnější cukrovinky maďarské provenience. Ještě starší je zdejší cukrovar, který byl založen v roce 1889. Podle berlínského a belgického vzoru bylo v Szerencsi otevřeno třetí “muzeum cukru” na světě, kde je mimo jiné vystaveno osm set různých druhů balení cukru, které pocházejí ze zemí pěti světadílů. Další zajímavá expozice – rovněž ve znamení papírových výrobků – je ke spatření v Zemplínském muzeu. To se totiž může pyšnit třetí největší sbírkou pohlednic na světě, která se skládá z 900 tisíc exponátů.
Obec, která je všeobecně považována za bránu Tokajského podhůří, během staletí nejednou sehrála dějinnou úlohu ohniska, z něhož vzešlo hnutí za národní nezávislost. Nejznámější zdejší pozoruhodností je zámek rodu Rákócziů, vybudovaný v 16. století na základech zaniklého benediktinského kláštera. V hřmotném zámku pevnostního charakteru jsou dnes místnosti obecní knihovny, místopisného muzea a místního kulturního střediska.

Tállya: Na základě měření a výpočtů prováděných v 90. letech minulého století geodetové a geografové konstatovali, že geometrický střed evropského kontinentu se nalézá u obce Tállya. A ačkoli si zrovna tuto pozoruhodnost nelze prohlédnout, lokalita to návštěvníkům vynahrazuje jinými zajímavými věcmi: sbírkou minerálů, barokním zámkem – ve kterém je dnes škola – a středověkým kostelem. Rozvětvený sklep knížecího rodu Rákócziů nesloužil jen jako místo, kde zrálo víno, nýbrž v pohnutých dobách poskytl azyl i mnoha lidem.

Sárospatak: Je to město studentů a pedagogických institucí, které se pyšní bohatými kulturními dějinami a dlouholetými tradicemi. Proto též dostalo výstižnou přezdívku: Athény nad Bodrogem. Zdejší kalvínská kolej je už od 16. století uznávaným vzdělávacím centrem, kde v 17. století vyučoval a tvořil mimo jiné i rozhodující a světoznámý zjev dějin pedagogiky, Jan Ámos Komenský. V Sárospataku studovalo mnoho pozdějších vynikajících představitelů maďarského umění a veřejného života; ti všichni brali do rukou knihy z knihovny založené roku 1531, která čítá dva tisíce svazků, a tužili si svaly v nejstarší zachované tělocvičně na území Maďarska, která pochází z roku 1878! Město proslavily i jeho kostely – například římskokatolický hradní kostel, jeden z nejúctyhodnějších gotických dómů, který stojí na náměstí sv. Alžběty. Náměstí bylo pojmenováno po princezně – a později světici – Alžbětě z rodu Árpádovců, dceři uherského krále Ondřeje II. Narodila se roku 1207, a to právě v Sárospataku. V centru města, na břehu řeky Bodrog, stojí jedna z nejimpozantnějších pevností v Maďarsku, pěkně renovovaný hrad Rákócziů.

Pácin: Na východ od Sárospataku, na horním toku Bodrogu nalezneme vesnici, kterou proslavila překrásná architektonická památka, renesanční zámek s bělostnými zdmi. V zámku, který od sklepa až po půdu prošel úplnou rekonstrukcí, si lze prohlédnout obytné místnosti někdejšího zámeckého pána a jeho rodiny, zařízené přepychovým vyřezávaným nábytkem a vybavené krby, jakož i pokoje pro služebnictvo, jejichž zařízení nese rysy prostšího, typicky selského stylu.
Zpět na obsah!

Užitečné informace

Turistická internetová stránka severního Maďarska www.nordtur.hu (v maďarském, anglickém a německém jazyce).

Termální a léčebné lázně

Barlang- és Gyógyfürdő (Jeskynní a léčebné lázně)
H–3529 Miskolctapolca, Pazár István sétány
Tel.: +36-46/560-030
V provozu:
1. ledna – 31. prosince, po–ne.: 9.00–18.00; 1. června – 30. září .: 9.00–19.00; 1. října – 31. května: 9.00–18.00

Bogácsi Fürdő (Lázně Bogács)
H–3412 Bogács, Dózsa György u. 16
Tel.: +36-49/534-410
V provozu:
1. října – 30. dubna: 9.00–17.00; 1. – 31. května: 9.00–19.00; 1. června – 31. srpna: 9.00–20.00; 1. – 30. září: 9.00–19.00

Zsóry Gyógy- és Strandfürdő (Léčebné lázně a koupaliště Zsóry)
H–3400 Mezőkövesd, Napfürdő u. 2.
Tel.: +36-49/412-844
V provozu:
kryté lázně od října do dubna, út-ne: 7.00–17.00, nekrytá část mimo provoz. Kryté lázně od května do září, út-ne: 7.00–18.00, nekrytá část po-ne: 7.00–18.30

Egri Termálfürdő (Egerské termální lázně)
H–3300 Eger, Petőfi Sándor tér 2.
Tel.: +36-36/411-699
V provozu:
od května do září, po-pá: 6.00–19.30; so-ne: 8.00–19.00; od října do dubna, po-ne: 9.00–18.30

Szén-dioxid szárazfürdő – Mofetta (Uhličité suché lázně – Mofeta)
H–3246 Mátraderecske, Mátyás u. 19/A
V provozu: po-pá: 8.00–16.00, so: 8.00–14.00

Salvus Strandfürdő (Plážové koupaliště Salvus)
H–3335 Bükkszék, Fürdő út 10.
Tel.: +36-49/500-264
V provozu:
1. května – 2. září: po: 10.00–19.00, út-ne: 8.00–19.00

Národní parky

Ředitelství Národního parku Bükk
H–3300 Eger, Sánc u. 6.
Tel.: +36-36/411-581; fax: +36-36/412-791

Národní park Aggtelek
H–3758 Jósvafő, Tengerszem oldal 1.
Tel.: +36-48/506-000; fax: +36-48/506-001

Po vinařských stezkách v severním Maďarsku
Tokaj-hegyaljai Borút Egyesület (Spolek příznivců vinařské stezky Tokaj-hegyalja)
H–3915 Tarcal, Fő u. 57.
Tel.: +36-47/580-444

Történelmi Borút Egyesület – Tállya (Spolek příznivců historické vinařské stezky – Tállya)
H–3907 Tállya, Honvéd utca 1.
Tel.: +36-47/398-585

Bükkaljai Borút Egyesület (Spolek příznivců vinařské stezky Bükkalja)
H–3413 Cserépfalu, Kossuth út 125.
Tel.: +36-49/423-132, +36-30/207-9977

Egri Borút Egyesület (Spolek příznivců vinařské stezky Eger)
H–3300 Eger, Kőlyuktető, Pf. 83
Tel.: +36-36/517-715

Mátraaljai Borút Egyesület (Spolek příznivců vinařské stezky Mátraalja)
H–3200 Gyöngyös, Fő tér 7. I/17.
Tel.: +36-37/500–300, +36-37/311-155
Zpět na obsah!

Programy v severním Maďarsku

Podrobnější popis akcí (datum konání, kontakt, apod.) naleznete ZDE!

Březen

Eger - Egerský jarní festival
Programy věnované dílům současných umělců i folkórním tradicím v malebném barokním městě.

Duben

Velikonoční festival v Hollókő
O velikonoční neděli a velikonočním pondělí ožívají v Hollókő staré lokální tradice a starobylé lidové obyčeje pojící se k vítání jara: malování kraslic, svěcení jídel, polévání děvčat (nahrazující pomlázku).

Květen

Salgótarján - Mezinárodní dixielandový festival
Ve svém žánru je nejvýznamnějším setkáním hudebníků ve střední a východní Evropě. Kromě předních domácích interpretů tu vystupují i špičkoví evropští a američtí umělci.

Miskolc-Diósgyőr - Diósgyőrské hradní hry
Možnosti dané prostředím středověkého hradu se využívají k pořádání loutkových a jiných divadelních představení, rytířských turnajů, lukostřeleckých a jezdeckých exhibicí, jakož i svérázných soutěží ve vrhu praporem.

Tokaj - Festival tokajských vín
Festival je největší přehlídkou světoznámých tokajských vín. Jeho součástí je soutěž a aukce vín, konference, symposium, vinařský ples a řada vynikajících kulturních programů. Maďarské vinné řády pořádají při této příležitosti pestrý průvod a dochází též k pasování nových řádových rytířů.

Červen

Miskolc - “Borsodi Fonó” – Mezinárodní folklórní festival s variantou určenou dětem
Tento velkolepý mezinárodní folklórní festival se během uplynulých let rozrostl v nefalšovanou a mimořádně pestrou lidovou veselici, z jejíhož programu si každý, od babiček až po vnuky, vybere zábavu podle svého vkusu.

Miskolc - “Bartók” – Mezinárodní operní festival v Miskolci
Je to operní festival založený proto, aby se i Miskolc a okolí mohly aktivně zapojit do světového kulturního dění a aby se město nesmazatelně zapsalo do seznamu významných festivalových center. Akce, na kterou jsou zváni nejvýznačnější umělci ze střední a východní Evropy, hodlá z Miskolce, jakožto “Brány Východu” učinit zároveň věhlasné místo nezapomenutelných setkání představitelů mezinárodní hudební kultury.

Gyöngyös - Setkání automobilových veteránů v pohoří Mátra
Rendez-vous starých motorových vozidel (osobních aut a motocyklů), jejichž rok výroby spadá do období 1910–1972, rallye a soutěže zaměřené na řidičské dovednosti v městě Gyöngyös, ale i v pohoří Mátra a okolních obcích.

Eger - Festival vojenských kapel
Celostátní dostaveníčko vojenských kapel v prostředí barokního města, koncertní vystoupení, přehlídky a průvody, show na trávníku.

Červenec

Miskolc - Mezinárodní dixielandový festival
Už tradičně se o prvním červencovém víkendu setkávají milovníci tohoto hudebního žánru na hradě Diósgyőr, kde mohou být svědky nejen vystoupení příslušníků domácí dixielandové elity, ale i jejich zahraničních hostů.

Salgótarján-Somoskő - Mezinárodní skokanské gala
Hrad Somoskő poskytuje fantasticky působivou kulisu originálnímu salgótarjánskému “vynálezu”, mezinárodnímu sportovnímu klání, v jehož rámci si mohou navzájem poměřit své síly nejlepší tuzemští i zahraniční reprezentanti a reprezentantky skokanských disciplín (skok vysoký a skok o tyči).

Eger - Svátek Egerského bikavéru v den svatého Donáta
Na ústředním egerském náměstí vybízejí k degustaci známí prodejci lahodného červeného moku (“býčí krve”), spojeného se zdejší historickou vinařskou oblastí, ke kterému místní gastronomičtí experti vždy vytvářejí něco dobrého na zub.

Tokaj - Podhorský festival
Koncerty populární hudby, besedy o ekologii, dějiště sportovních akcí, vodácká túra a ochutnávky vín v tokajském kempinku.

Eger - Veselice na strážním hradě v Egeru
Poutavé ukázky historického

Nejnavštěvovanější destinace - rezervujte si hotel či ubytování online

Hotely v Budapešťi
Hotely v lázních Bük
Hotely v lázních Eger
Lázně Győr (Ráb) ubytování
Lázně Hajdúszoboszló ubytování
Lázně Hévíz ubytování
Lázně Mosonmagyaróvár ubytování
Hotely v lázních Sárvár
Hotely v Siófok
Hotely v Sopron
Hotely ve Visegrádu
Hotely v lázních Zalakaros
Hotely v Zamárdi
Ubytování v Maďarsku - všechny města a destinace

Maďarská turistika doporučuje zájezdy a ubytování v Maďarsku přímo od českých cestovních kanceláří:
Zájezdy do Maďarska
Ubytování v Maďarsku

Maďarská turistika doporučuje:
Hotely a ubytování v Maďarsku - bezpečná online rezervace
Stránka je v češtině