 |
                     |
 |
   |
||
|
||||||
 |
Hrady, tvrze, zámky a mnoho dalších budov jsou němými svědky naší historie, kultury, bitev i rozmachu. V Maďarsku známe dnes téměř tisíc budov s tzv. „zámeckým osudem“, z nichž asi 800 se nachází v parku či zahradě a jsou památkově chráněny. Historické události, II. světová válka a následná desetiletí poznamenaly křehkou substanci těchto vzácných staveb. Teprve změna způsobu myšlení vedla k tomu, že se cenné památky naší minulosti, zámky, tvrze a panské domy začaly obnovovat a chránit pro příští generace. Dnes slouží jako muzea, kulturní a konferenční centra, luxusní hotely s rozmanitým programem. Zveme všechny zájemce o kulturu a historii, aby navštívili a společně s námi objevovali historické oblasti Maďarska, zámky, jakož i krásy někdejších panských dvorů. Z více než stovky pozoruhodných míst vybíráme a představujeme ty nejpozoruhodnější v šesti turistických oblastech Maďarska. Tento prospekt nezahrnuje hlavní město Budapest. Naše putování ostatně vždy začíná v maďarské metropoli. Návštěvní dny a ceny vstupného se liší v závislosti na pořádající instituci a druhu výstavy, a tak doporučujeme obrátit se před plánovanou návštěvou na kanceláře Tourinform – turistickou informační službu. Navštívíme společně následující hrady, tvrze a zámky: zkratkou Přejeme Vám příjemný pobyt, pěknou zábavu a mnoho zajímavých zážitků! Naši procházku historií zahájíme v Dunajské zákrutě, 50 km od Budapešti, v překrásném povodí řeky obklopeném vrchovinou. Tato romantická krajina byla osídlena již v době kamenné, sloužila jako sídlo Keltům, Římanům a po roce 896 Maďarům. Ať již k městu přijíždíme vozem nebo připlouváme lodí, naskytne se nám úchvatný pohled na město obklopené blízkými vrchy. Údolím se vine stříbřitý pás Dunaje, nad ním se tyčí hora korunovaná mohutnou arcibiskupskou katedrálou, obklopenou zdmi původního královského zámku. Pod ním se klikatí úzké uličky s barokními a klasicistními domy, romantickými stavbami a četnými kostely. Esztergom (Ostřihom) byl ve středověku po dobu celých 300 let hlavním městem země, později církevním centrem. Středověký královský hrad, později biskupský palác, byl zrekonstruován a je dnes hradním muzeem. Staré hradby, s jejichž stavbou započal v 10. století kníže Géza, návštěvníky okouzlují. Narodil se zde i syn knížete, Štěpán, pozdější zakladatel státu a svatořečený král Maďarska (975-1038). V prostorách muzea shlédnete nejprve přehlídku zbraní z let 1490-1790, seznámíte se s historií města od starověku až do 13. století a nakonec se Vám představí z kamene vytesaní svědci první katedrály, jež byla vystavěna za krále Štěpána I. na místě dnešní baziliky. Zvláštní zmínku si zaslouží zámecká kaple, s jejíž stavbou se započalo za Bély III. (1172-1196). Gotické prvky pozdně románské kaple pocházejí od francouzských stavitelů, jež do země pozvala manželka krále, Margit, pocházející z Francie. Z věže paláce se nabízí překrásný výhled na krajinu „se středomořským klimatem“, na nádvoří, kde můžeme strávit letní večery při divadelních představeních. Naproti hradnímu muzeu se tyčí největší z monumentálních staveb maďarské katolické církve, arcibiskupská katedrála, postavená v letech 1822 – 1856. V klenotnici katedrály se nacházejí cenné památky maďarské církve, mistrovská díla zlatotepců a bohatá sbírka mešních rouch. V původním arcibiskupském paláci se nachází Muzeum křesťanství a knihovna.
Na jižním okraji Budapešti, v místech, kde Dunaj obtéká ostrov Csepel, se kolem roku 1400 usadili Srbové, v maďarštině „rác“, prchající na sever před Turky. Podél ramene Dunaje u Ráckeve se nachází ráj rybářů. Město je však známé svým gotickým řecko-ortodoxním kostelem s barokním ikonostas a palácem prince Eugena ze Savoy. Tento „ušlechtilý rytíř“ byl jedním z největších, geniálních vojevůdců novověku, působil ve službách císaře Leopolda a přičinil se v roce 1697 v bitvě u Zenta o pád stopadesátileté turecké nadvlády v Maďarsku. O rok později získal oblast Ráckeve, snad s úmyslem se zde usadit a pověřil Lucase von Hildebrandt (1668-1745), jednoho z nejznámějších válečných inženýrů-architektů, výstavbou barokního zámku. Ten obdržel od prince pro tento úkol přesné písemné pokyny. V roce 1720 dokončenou pompézní stavbu obývala krátce princova dcera, neboť vojevůdce byl neustále na cestách a bojoval s nepřáteli. Po smrti prince přešlo sídlo do vlastnictví Habsburků. V roce 1814 vyhořela střední část zámku a po jeho obnově byl využíván především pro hospodářské účely. Po rozsáhlé rekonstrukci se zámek stal chráněnou památkou a v 80. letech byl opět zpřístupněn. Dnes je využíván jako hotel a konferenční centrum. Tympanon impozantní kopule je ozdoben erbem rodu Savoy. Erb drží dva lvi a v jejich blízkosti se nachází deset kamenných mytologických postav téměř v životní velikosti. Z původního vjezdu pro kočáry vzniklo předsálí, jež je využíváno pro výstavy. Na sál o rozloze 180 metrů čtverečních, jež se nachází pod kopulí hlavní budovy, navazují konferenční místnosti. V křídlech zámku bylo zařízeno 28 komfortně vybavených pokojů. V zámecké zahradě se v létě pořádají hudební večery a slavnosti.
Zámek Brunswick, vzdálený 30 km jihozápadně od Budapešti, je centrem maďarského kultu skladatele Beethovena. Mecenáše a milovníka hudby hraběte Antona Brunswicka juniora a jeho rodinu pojí k německému skladateli přátelské vztahy. Setkali se ve Vídni roku 1799 a poté byl Beethoven častým hostem v Martonvásár, kde vyučoval hře na klavír obě dcery hraběte Theresu a Josephinu. S Beethovenem se přátelil také syn Ferenc, sám dobrý hráč na cello a jeho manželka, nadaná klavíristka. Na znamení přátelství věnoval Mistr několik svých skladeb členům rodiny Brunswick, jako např. Apassionátu f-moll a Sonátu fis-dur. Z četné korespondence je zřejmé, jak vášnivě Beethoven mnoho let Josephinu miloval. Hudební historikové se domnívají, že v ní Mistr nalezl „nesmrtelnou milenku“. Založení tohoto centra a jeho vývoj až ke vzorovému způsobu hospodaření je výsledkem práce otce a syna Antala Brunswick, kteří na dvoře Marie Terezie popříp. Josefa II. započali oslnivou kariéru svého úřadu. Ve druhé polovině 17. století přivedli své nové sídlo k rozkvětu. Plány původně barokního zámku pocházejí s největší pravděpodobností od známého architekta Vídeňské dvorní sněmovny Josepha Thallherra. Přináležející barokní kostel byl návrhem Józsefa Junga z Pesti, fresky pocházejí od Johanna Cymbala. Počátkem 19. století byl zámek zvýšen o patro a ve druhé polovině pak přestavěn podle anglického vzoru v neogotickém slohu. Dnešního návštěvníka uvítá elegantní, romantický pohled: neogotický zámek s věžičkami a z kamene vytesanými ozdobami, obklopený mohutnými stromy a malou fontánkou. Pečlivě renovovaný zámek i okolní přilehlé budovy se nacházejí v rozlehlé anglické zahradě, která slouží současně k vědeckému bádání i umění. Bývalé sídlo rodiny Brunswick je dnes místem Výzkumného zemědělského institutu maďarské Akademie věd, v pěti místnostech v přízemí zámku se nachází pamětní muzeum nesmrtelného skladatele. Výstavka svědčí o přátelských vztazích skladatele a rodiny Brunswick v maďarském Martonvásár. Milovníci hudby mohou ve video pokoji opticky i akusticky prožít Beethovenovu hudbu. Menší část 70 ha rozlehlého anglického parku slouží vědě, díky raritám, vyskytujícím se mezi více než 300 stromy, byl celý park prohlášen za chráněnou přírodní oblast.Větší část parku slouží celý rok návštěvníkům. V jedné z budov parku se nachází muzeum o historii dětské školky, která je v Evropě známá svými jedinečnými dokumenty. Vzdává poctu Therese Brunswick, mecenášce maďarských školek pro děti a výchovy malých dětí. Na malý ostrůvek uprostřed jezírka v parku vede půvabná lávka. V tomto skvostu parku se od roku 1960 každoročně pořádají koncerty Beethovenovy hudby. Na otevřené scéně se může sejít až 2000 milovníků hudby.
Jeden z nepozoruhodnějších barokních komplexů 18. století, zámek rodu Grassalkovich, se rozprostírá spolu s přilehlými budovami na ploše 17 000 metrů čtverečních a zahrnuje rovněž park o velikosti 29 ha. Díky dálnici M3 se vzdálenost zámku Gödöllő od Budapešti zkrátila na pouhou půlhodinku jízdy vozem či autobusem. Aristokratický zámek, jež nechal vystavět hrabě Antal Grassalkovich I. ve 30. letech 18. století, se stal od roku 1867 výletní rezidencí rakouského císařského a maďarského královského manželského páru Františka Josefa I. a Elisabeth, v letech 1920 a 1945 byl majetkem maďarského zemského správce. Několikrát přestavěný zámek s půdorysem dvojitého U navrhl András Mayerhoffer. Díky architektonickému řešení tohoto barokního komplexu budov vznikl tzv. „ styl Gödöllő“ , který byl vzorem mnoha dalších návrhů maďarských zámků. Od roku 1994 leží záchrana a obnova zámku v rukou obecně prospěšné společnosti Královský zámek Gödöllő. V létě roku 1996 tak mohlo své brány otevřít Královské zámecké muzeum. Navštívit lze devět renovovaných sálů prostředního křídla, slavnostní sál zdobený zlatobílým štukováním a část královských obytných prostor. V přízemí jsou k dispozici zvláštní sály pro rozličné akce, k návštěvě zve elegantní zámecká kavárna, obchůdek s upomínkovými předměty a současná foto-dílna. Zámek i celé nádvoří očekávají své hosty u příležitosti rozmanitých kulturních pořadů a koncertů, pořádaných v duchu svého mecenáše hraběte Grassalkowich. K událostem pořádaným každé léto patří rovněž jízda na koni a vzpomínkové programy uvedené na počest tvůrce zámku, spolu s pořady o životě královského páru.
Ten, kdo touží po klidu a odpočinku, nechť se ubytuje v zámeckém hotelu umístěném uprostřed udržovaného starého parku o rozloze 13 ha, vzdáleném 60 km od Budapešti v kopcovité krajině Cserhátalja, ve Fenyöharaszt puszta. (Cesta vede nejlépe po dálnici M3, výjezd Hatvan, směr Heréd). Vlastníkem budovy, postavené roku 1806 v klasicistním slohu a později dále rozšiřované, jakož i přilehlých pozemků byla rodina Podmaniczky. Renovovaný dům si uchovává charakter památníku a zahrnuje 23 pokojů vybavených podlahovým vytápěním, uspokojujících veškeré nároky. V přízemí hlavní budovy a v sálech s jónskými sloupy se nacházejí tři samostatné sály, jež lze upravit jako jeden velký sál. Ve sklepení s klenbou je pro hosty připravena sauna, solárium, bazének s protiproudem, kuželky a malý bar. Restaurace se nachází v postranním křídle. Procházkou ve stínu stromů dojdete k dětskému hřišti vybavenému dřevěnými prolézačkami a houpačkami. Nedaleko se nachází ještě plavecký a dětský bazén. Pro míčové hry slouží hřiště a dva tenisové kurty. Můžete se také projet na koni či na kole. Výletními cíli mohou být pamětihodnosti Budapešti, královský zámek Gödöllő, arboretum Vácrátót, zámek Szirák nebo vesnička Hollókö, jež patří díky své lidové architektuře a lidovému umění ke světovému kulturnímu dědictví.
Místo leží na jižním úpatí pohoří Cserhát, vzdáleném 90 km od Budapešti. Osud jeho nejhezčí budovy, zámku Roth-Teleki, připomínající barokní klenot, je spojen s dějinami Sziráku uplynulých 250ti let. Z ozdobného písma nad vchodem se dovídáme, že zámek nechali vystavět Tamás Királyfalvi Roth a jeho manželka Borbála Wattay v roce 1748. Architekt využil strmého vršku panství a navrhl třípodlažní stavbu s elegantním průčelím. Aby však stavba nevypadala příliš nafoukaně, schoval celé přízemí pod dlouhou terasu. Vstoupíme-li na dekorativní, dvojitě točité schodiště, vedoucí k terase ve střední části budovy, ani nepostřehneme změnu mezi úrovní nádvoří a vchodu. Stavební prvky plné hravosti, tak charakteristické pro renesanční a barokní zámky, jako ozdobné věžičky na hlavním průčelí a čtyřhranné věže v rozích stavby, stejně jako skutečnost, že ze zahrady na vršku ani nezaregistrujeme jednotlivá patra zámku, to vše je v Maďarsku ojedinělé. Když se Johanna, jediná dcera majitele, vdala roku 1762 za hraběte Józsefa Teleki, jednoho z nejvzdělanějších šlechticů své doby, získala zámek do vlastnictví rodina Teleki. Upomínkou na rozsáhlou obnovu vnitřních prostor je šest nádherných nástěnných maleb zachovaných ve slavnostním sále v prvním patře. Neznámý malíř vytvořil tzv. technikou grisaille na imaginárně členěných stěnách epizody z básnické sbírky Metamorfózy římského básníka Ovidia. Zámek dnes slouží jako hotel a vyhovuje veškerým náročným požadavkům. V hlavní budově jsou čtyři apartmány a čtyři dvojlůžkové pokoje, vybavené nábytkem ve stylu antiky, v křídlech zámku je k dispozici dalších 17 pokojů. Reprezentativní sál a knihovna jsou dnes místem dalšího vzdělávání, konferencí a různorodých programů. V hotelu se koná ročně 30-40 koncertů, většinou spojených s malým úvodním ceremoniálem a komorní výstavou v zámecké galerii. Odpočinku a zotavení slouží sauna, solárium, kuželky, pocvičit se lze i v lukostřelbě. Upravené cesty zámeckého parku Vás zavedou k tenisovým kurtům, plaveckému bazénu a ke stáji, kde v jednotlivých boxech čekají koně na příjemnou vyjížďku. Můžete si vybrat mezi volnou projížďkou v terénu či skoky přes překážky. (Kromě hotelových hostů rád uvítá památkově chráněný hotel, po předchozí domluvě, také ostatní návštěvníky.)
Oblíbené výletní a odpočinkové místo se nachází ve vzdálenosti 7 km od Budapešti, po dálnici směrem na Györ. Divoká zvěř v okolní hornaté krajině Vértes a Gerecse, blízkost osídlení k bývalé městské části Buda, bohaté vodní krasové prameny, jezero Öreg-tó (Staré jezero) napájené z potoka Által a další menší vodní plochy bohaté na ryby, činí tuto oblast již od středověku oblíbeným místem pro odpočinek, zotavení, lov zvěře i ryb. Gotický hrad se čtyřmi věžemi v rozích stavby nechal na břehu jezera Öreg vystavět na starých ruinách počátkem 15. století král Zigmund (1368-1437). Hrad byl ze severu chráněn jezerem a z jihozápadu vodním příkopem. Věže byly propojeny dvoupatrovým hradním křídlem, v jednom z nich se nacházela hradní kaple. Král Matyáš (1458-1490) nechal budovu přestavět na renesanční palác. Po králově smrti se panství Tata začalo rozpadat. Při dobyvačných nájezdech Turků byl hrad několikrát obsazen a zapálen. Aby byl lépe chráněn, byly vystavěny italské bašty a hradní opevnění s kasematy. Stálé útoky však zvítězily nad osudem hradu a v dokumentech ze 17. století je již zmínka pouze o ruinách hradu. V tomto stavu jej převzal v roce 1727 zemský správce József Esterházy (1682-1748). Dosud zachovalé křídlo, jež se nacházelo na břehu jezera, nechal přestavět v neogotickém slohu. Po zpřístupnění hradu jako památky, nese dnes jméno Domokose Kuny a je navštěvován jako muzeum. V přízemí přivítají návštěvníka svědci starověké Pannonie. Navazuje výstava o středověkém Tata, v rytířském sále okouzlí obnovená kachlová kamna s figurkami rytířů. V druhém poschodí je bohatá umělecká sbírka včetně nádherné místní fajáns. Ve volně přístupné hradní kapli z 18. století je instalována výstava církevního umění.
Szigetköz – bažinatá oblast s chráněným rostlinstvem, vlastním vodním světem a rájem ptactva, je ohraničena Velkým Dunajem a mosonským ramenem Dunaje. Perlou tohoto kraje je Hédervár, kam se dostanete po dálnici a u Györ sjedete na silnici M 14. Název pochází od slova hrad (=vár) a jména někdejší šlechtické rodiny Héder. Pečlivě restaurovaný čtyřúhlý hrad o třech poschodích a se třemi věžemi v rozích, se dnes představuje v renesančním stylu a je obklopen stoletými stromy. Zámecký hotel nabízí všem hostům rodinné prostředí. Dobrodružný osud rodiny Héder ovlivnil v průběhu času rozvoj hradu. Gespan Héder byl již roku 1162 palatýnem země a jeho kariéra mu dovolila vybudovat hrad. Rodina pak nesla jméno Hédervár. Počátkem 16. století upadla rodina v nemilost, pozbyla svůj majetek a hrad byl uzavřen. Avšak již po roce 1550 byla rodina povýšena do svého původního postavení, získala své panství zpět a mohla zřídit panský dům. Když se po polovině 17. století nenarodili žádní potomci mužského pohlaví, panství se dědilo po přeslici až do roku 1945. Dřevěné obložení uvnitř hradu, stylový nábytek pokojů a kachlová kamna propůjčují zámku rodinnou atmosféru. V malých útulných saloncích a v Salla Terrena s nástěnnými malbami v podloubí se lze podle libosti pobavit, číst nebo si jednoduše odpočinout. Z 19 pohodlných obývacích pokojů lze některé spojit tak, že vznikne dostatek místa pro ubytování rodiny. Na působivém zámeckém nádvoří se v létě konají koncerty barokní hudby. V barokní kapli se mohou nechat církevně oddat svatební páry. Zámek je obklopen chráněným lesoparkem o rozloze 12 ha, se starými platany, arboretem a některými zvláštními druhy stromů. V okolí si přijdou na své i rybáři. (Po předešlé domluvě je možná prohlídka zámku).
Jeden z nejkrásnějších a největších zámků Maďarska se nachází ve vzdálenosti 192 km od Budapešti ve směru na Sopron ve městě Fertőd. Toto jméno získala v roce 1950 sjednocená osídlení rodu Eszterháza a Süttör. Bohatě zdobený zámek označovaný jako „maďarské Versaille“ odráží bohatství šlechticů a lásku k pompéznosti zejména šlechtice Miklós Esterházy. V polovině 18. století nechal hrabě přestavět svůj lovecký zámeček na pompézní rokokový zámek. Vzorem celého komplexu vystavěného do tvaru podkovy byl zámek ve Versaille, svému mecenáši vynesl jednoznačně přívlastek „skvělý“. V rozsáhlém parku voněly pomerančovníky, tryskaly fontánky a bylo zde místo i pro Dům opery, koncertní sály, čínský letohrádek, malé pavilónky, kaple a stáj. Rakouský skladatel Joseph Haydn strávil téměř třicet let na dvoře hraběte Miklóse Esterházy, řídil operní orchestr, organizoval hudební život na zámku, zkomponoval zde nespočet oper, mší, koncertů, sonát a písní. Po smrti hraběte přesídlila rodina do Kismarton, zámek zůstal opuštěn a orchestr byl rozpuštěn. Obrazárna a klenotnice putovaly do Vídně příp. do Kismarton, nádherný park zůstal opuštěn. Za druhé světové války byla silně poškozena především hlavní budova. Po provedených restauračních pracích bylo možné zpřístupnit veřejnosti velké reprezentativní sály, rovněž úprava nádvoří a francouzské zahrady byla dokončena. Část budovy je dnes možné navštívit jako muzeum, hudební sál s bílými zlatě zdobenými stěnami byl kdysi osvětlen 64 svícemi zasazenými do pozlacených nástěnných svícnů. Strop slavnostního sálu zdobí freska malíře Milldorfera „Apollón ve slunečním voze“. Pět masivních lustrů osvětluje tento prostor. Ve čtyřech rozích stojí na mramorových podstavcích v životní velikosti sochy čtyř ročních období. V přízemí se nachází Salla Terrena s bílou mramorovou podlahou, bílými stěnami, zčásti vyzdobenými zelenostříbrnými květinovými girlandami, strop zdobí výjevy z mytologie. Můžeme rovněž navštívit čtyřpokojové apartmány knížecího páru Esterházy a obdivovat více než dvacet restaurovaných salonků. Zámecké muzeum si lze prohlédnout v doprovodu zkušených průvodců. Od roku 1959, od doby 150. výročí úmrtí velkého skladatele Josepha Haydna, se na jeho počest každoročně koná Mezinárodní hudební festival a Týdny hudby za účasti známých tuzemských i zahraničních orchestrů a sborů, jež strhnou milovníky genia loci do světa překrásné hudby.
Malá osada v blízkosti rakouských hranic, na cestě mezi Budapeští a Sopron. Počátkem 18. století se stal Cenk majetkem rodiny Széchenyi. S výstavbou komplexu barokního zámku započal hrabě Antal Széchenyi kolem roku 1750. Později ho nechal přestavět hrabě Ferenc Széchenyi, zakladatel maďarského Národního muzea, který nechal zámek opatřit klasicistním průčelím. Jeho syn István Széchenyi byl vychováván v osvíceneckém duchu a jeho životním cílem bylo uskutečnit přechod maďarského hospodářství k modernímu občanskému národnímu hospodářství podle anglického vzoru. Z jeho iniciativy a s jeho podporou byla založena maďarská Akademie věd, započala regulace toku Dunaje a Tiszy, byl vybudován budapešťský Řetězový most, zavedena přeprava parníkem na Balatonu, vybudovány železniční tratě a oživen chov koní a jezdecký sport. Díky tomuto životnímu dílu byl ještě za svého života označován za „největšího Maďara“. Vytvořil rovněž ze svého panství v Cenk vzorové hospodářství. Pro chov koní nechal přivézt z Anglie hřebce a klisny. Celý zámek byl přestavěn a vybaven technickými novinkami jakými bylo plynové osvětlení a anglické WC v koupelnách. V „palmovém“ domě bylo již tehdy podlahové vytápění, francouzská zahrada byla upravena podle anglického vzoru. Zámek v podstatě až do roku 1945 byl obrazem doby za života rodiny Széchenyi. Druhá světová válka zanechala těžké stopy, zbytek zařízení zmizel v rozvalinách. S obnovou bylo započato v sedmdesátých letech. Práce trvaly dvacet let a hlavní budova je dnes pamětním muzeem. V přízemí se seznamujeme se životem rodiny Széchenyi, v prvním patře s činností Istvána Széchenyi ve veřejné správě a v oblasti hospodářské. Ve východním křídle se nachází hřebčinec s přilehlými dílnami, sklad a staré kočáry. V západním křídle pokračuje pamětní muzeum, v červeném zámečku čeká na své hosty hotel. Rovněž park okolo zámku byl obnoven, před hlavní budovou se nachází barokní francouzská zahrada a zařízení zahrady vybudované podle originálních plánů ve stylu století. V blízkosti zámku nalezneme stoleté stromy a rarity z říše rostlinstva. V zámeckém hotelu je hostům k dispozici 19 pokojů s koupelnou a dva apartmány. V restauraci nabízejí mezinárodní, maďarské i dietní pokrmy. Do původní podoby zrekonstruovaná jídelna se využívá pro porady, rodinné oslavy a komorní koncerty. Kavárna, jež byla zařízena z původní zimní zahrady, zve od jara do podzimu na čaj, kávu a cukrářské speciality. Hoteloví hosté mohou zdarma navštívit pamětní muzeum a plovárnu v lázních Balf, vzdálených pouze 5 km od města Fertőd. Z místních programů doporučujeme shlédnout úzkokolejku, návštívit hřebčinec, blízký Národní park u Neziderského jezera či město Sopron, bohaté svými památkami.
Kőszeg se nachází v západní části Maďarska, poblíž rakouských hranic, při úpatí Kőszegského pohoří, podél říčky Gyöngyös. Hrad, pojmenovaný podle hejtmana Miklóse Jurisicse, vtiskl městu osobitou tvář. Je rozdělen na dvě části: předhradí a vnitřní část hradu s půdorysem lichoběžníku. Jsou spolu propojeny jako dva ostrovy. Původně byly obklopeny vodním příkopem. Přestože není známo přesné datum zahájení stavby celého hradního systému, hovoří dokumentace z konce 14. století již o dvou hradech. Z obranných důvodů tvořily město a hrad v době od 13. do 18. století organický celek, proto také byly valy, brány i věže prakticky zabudovány do městského opevnění. Dochované brány, ochranné valy, bašty a hrady, stejně jako středověká atmosféra kostelů a obytných domů činí z tohoto města přitažlivé a neodolatelně poutavé místo. V 15. století nechala rodina Garai vytvořit v širším západním křídle vnitřního hradu, v jeho prvním poschodí, Rytířský sál a v přízemí sklep. V průběhu stavebních prací ve 14. a 15. století vznikla v severní části objektu kaple, ve východním a v jižním křídle obytné prostory. Obranné valy a terasy s venkovními věžemi a střílnami byly vybudovány koncem 15. století. V době, kdy táhl turecký sultán Sulejman v roce 1532 se 60 000 bojovníky na Vídeň, postavil se hejtman Jurisics s nepočetnými obránci útočníkům na odpor a bránil se po dobu celých 25 dní. Na konci neúspěšných bojů se obě strany dohodly, že Jurisics formálně vyvěsí tureckou vlajku a Turci bez dalších bojů odtáhnou. Na památku hrdinného odporu a záchrany města znějí dodnes denně, vždy v 11 hodin dopoledne, v Kőszegu zvony. Obnovený hrad se stal po roce 1958 kulturním centrem města. V jeho zdech se nachází hradní muzeum věnované Miklósi Jurisics, vzdělávací centrum, městské divadlo a malý hotel pro turisty. Stálá výstava s názvem „Obrázky z historie města Kőszeg“ představuje archeologické a místopisné dokumenty o Kőszegu, jakož i zbraně a předměty z Jurisicsovy doby. Hrad je každoročně od jara do podzimu dějištěm rozličných kulturních akcí jako jsou např.: Slavnostní hradní hry pořádané v době od června do září, Renesanční zábava vždy o prvním víkendu v srpnu. Tradiční setkání mezinárodních dechových orchestrů připadá na poslední zářijový víkend.
Ve vzdálenosti několika kilometrů od Szombathely, v centru župy Vas, nás silnice číslo 84 zavede do Vasszécseny, místa rozkládajícího se podél říčky Gyöngyös, místa, kde naleznete hned dva památkově chráněné zámky najednou: starý a nový zámek Ebergényi. Rodina Ebergényi přišla do sídla rodu Szécseny teprve v 18. století, sídlo však vděčí za svůj vzhled stavebním úpravám řízeným právě touto rodinou. Ze znaků stavebního slohu nového zámku Ebergényi lze usuzovat, že byla několikaposchoďová budova postavena kolem roku 1790 mistrem klasicistického pozdního baroka, pocházejícího z Rakouska, Melhiora Hefele. Poklidně vzhlížející stavbou, s přehlednou strukturou a elegantně vedenou linií, typickou pro klasicismus, je tento zámek, jež trůní uprostřed obrovské 11 ha rozlehlé anglické zahrady. Z hlavního průčelí lehce vystupuje střední rizalit ukončený tympanonem, rámujícím jemně vytesaný znak rodu Ebergényi. Zaoblené kamenné sloupy hlavního vchodu lemují dovedně tepanou bránu. Umělecký dojem zámku umocňují nástěnná zrcadla v prohlubních, jež rámují okna. Vynikající parametry budovy umožňují využít zámek jako hotel. V sálech v podloubí se choulí útulná kavárna, elegantní restaurace a osobitý vinný sklípek. Pečlivě restaurovaný panský dům je památníkem, který nabízí komfortní pokoje pro 46 hostů, toužících po odpočinku a příjemném zotavení. Dějištěm menších konferencí a komorních koncertů může být slavnostní sál v prvním poschodí budovy, s mramorovými stěnami, ozdobnými girlandami na stropě a kazetovou podlahou. Prosklenou chodbou je zámecký hotel propojen s budovou ve stylu postmoderny, kde na hosty čeká plavecký bazén s ohřívanou vodou, sauna, solárium a místnost pro kondiční cvičení. Děti se budou jistě dobře cítit ve velkém zámeckém parku, na hřišti s houpačkou, hradem postaveným z kmenů stromů a indiánským táborem. Kdo touží po romantice, nechť si nenechá ujít malý ostrůvek uprostřed říčky Gyöngyös, sportovně založení hosté si mohou zahrát tenis. Ke starému baroknímu zámku Ebergényi se dostaneme přes most, vedoucí přes říčku Gyöngyös, na opačném konci vesnice. V restaurované budově stojí za zhlédnutí slavnostní sál a kaple, v ostatních prostorách se nachází hotel.
Sárvár se nachází v západním Zadunají, jižně od města Fertőd, na trase hlavní silnice číslo 84 mezi Sopron a Balatonem. Původně zde byla na soutoku řek Gyöngyös a Raab bažina, podle níž získalo místo svůj název (Sár-vár, sár=bahno, vár=hrad). Předchůdce dnešního hradu byl s největší pravděpodobností součástí obranného valu. Výstavba pozdně renesančního zámku je však spojena se jménem rodiny Nádasdy. S blížícím se nebezpečím nájezdů Turků se stalo opevnění hradu nezbytným, a tak započala výstavba tvrze. Rozkvětu své moci dosáhla rodina za života Ference Nádasdy v první polovině 17. století. Aristokrat a mecenáš nechal vystavět kostely, jeho knihovna čítala několik set svazků, byl rovněž sběratelem děl výtvarného umění a uměleckých řemesel. Vrcholem jeho činnosti bylo dokončení stavby. Ve čtyřicátých letech 17. století byly dosud samostatné budovy hradu propojeny jednotlivými křídly a spolu s výstavbou kaple vytvořily pěticípý komplex zámku. Strop slavnostního sálu s barevnými štukaturami byl vyzdoben freskami vídeňského malíře Hanse Rudolfa Millera, jimiž zvěčnil scény z bitev děda Ference Nádasdy. Boční stěny sálu zdobí barokní nástěnné malby ze Starého zákona od Istvána Dorffmeistera. Panství Sárvár přešlo v roce 1803 do rukou první habsburské větve z Modeny, hrad byl restaurován, kalná voda v hradním příkopu odvedena a příkop přebudován na park. Hrad je dnes kulturním centrem Sárváru, domovem Muzea Ference Nádasdy, Městské knihovny a vzdělávacího střediska. Stálými výstavami muzea jsou: „Století Sárváru“, jež seznamuje s historií osídlení a hradu, místopisné a historické dokumenty a výstava „Knihtisk a vydavatelství na panství rodiny Nádasdy“, představující mecenášskou roli rodiny Nádasdy v literatuře. V tiskárně založené Tamásem Nádasdy v roce 1541 byla vytištěna první kniha v maďarském jazyce, Nový zákon od Jánose Sylvestera. Výstava „Husaři“ dovoluje nahlédnout do historie maďarského jezdectví. Výstava uměleckých řemesel vzdává hold Nádasdymu, jako mecenáši umění. Známé arboretum naproti hradu zve k procházkám. První ojedinělé rostliny zde byly zasazeny již v 16. století, v 19. století přišly do módy zahrady. Na jezeře se můžeme projet na loďce, zotavení nabízejí nedaleké známé termální lázně. Stálými programy města jsou Mezinárodní folklorní festival v srpnu a vinobraní v září. Každé dva roky – a právě letos - se pořádá v první polovině září Mezinárodní setkání husarů a Historické dny, věnované poctě velkých postav maďarských dějin.
U Székesfehérvár se odbočí z dálnice M7, přibližně v polovině cesty mezi Budapeští a Balatonem. Seregélyes je jedním z nejharmoničtějších aristokratických zámeckých parků v Maďarsku z počátku 19. století, který byl obnoven v 80. letech. Klasicistický Zichy-Hadik zámek, vyzdobený uvnitř nástěnnými malbami, je obklopen chráněným starým parkem o rozloze 22 ha. Dnes se nazývá zámecký hotel Taurus. Podle ústního podání nechal tento zámek vystavět hrabě Zichy kolem roku 1820, aby rakouský císař a maďarský král František I. nalezl během vojenských cvičení v župě Fejér úctyhodné ubytování. Obdélníková dvouposchoďová hlavní budova trůní v zahradě na mírně stoupajícím vršku. Jednoduché avšak přesto skvostné průčelí je charakteristické jemným členěním, rizalit je spojen jónskými sloupy, štít zdobí erb rodiny Zichy-Hadik. Nejdůležitější pozoruhodností je tzv. Římský slavnostní sál, který dnes slouží k pořádání konferencí, koncertů, literárních večerů a svatebních hostin. Malby al secco, římská „Sloupová síň“, nástěnné malby s výjevy z bitev a vlysy pocházejí od Ference Pichla. Ještě pompézněji působí sál díky dochovaným křišťálovým lustrům a nástěnnému osvětlení. V pohodlně vybavených pokojích a apartmánech se může najednou ubytovat až sto hostů. Gurmánské zážitky nabízí prvotřídní restaurant a bar, zotavení zajistí sauna a herna. Pro akce pořádané v konferenčních a vzdělávacích sálech je k dispozici video, projektor a zařízení pro simultánní překlad. Na přání organizuje hotel rovněž jezdecké programy a hony, lety horkovzdušnými balony, jakož i hudební programy a večery s prózou. Velkými prosklenými dveřmi projdeme ze slavnostního sálu do zimní zahrady s jedlemi a jinými zvláštními druhy stromů, přes sroubený most dojdeme až k ostrůvku malého rybníčku. Kdo má chuť, může si odpočinout pod stromy, ti aktivnější se mohou projet na loďce, rybařit, zaplavat si ve vyhřívaném bazénu, či si zahrát tenis. Možnosti výletů: k blízkému Velenskému jezeru nebo do osady Tác, kde lze navštívit Gorsium, pozůstatky starého římského města. Deset kilometrů vzdálený Székesfehérvár je bývalým královským městem a pohřebištěm maďarských králů, díky svým kostelům, pomníkům a muzeím, jakož i cenou Europa-Nostra poctěnou ulicí Ráce, zůstává i dnes důležitým kulturním centrem.
Kopcovitá krajina nad Balatonem je bohatá na zříceniny hradů, jež se nacházejí na výběžcích jižní části pohoří Bakony a na již vychladlých sopečných vyvýšeninách pánve Tapolca. My si vybereme Nagyvázsony. Hrad Kinizsi v Nagyvázsony je typickým příkladem toho, jak byla ve středověku budována šlechtická obydlí jako sídelní centra. Rodina Vezsenyi vybudovala v polovině 15. století kromě domů původní vesnice také obytnou věž, která tvořila jádro hradu, jakož i obdélníkové nádvoří. Obytná věž vysoká 25 metrů měla 6 poschodí, místnosti s valenou klenbou sloužily jako obytné prostory pro hradní panstvo a jeho stráž. Rozkvět hradu spadal do dvaadvaceti let, ve kterých tento objekt získal jako uznání svých zásluh Pál Kinizsi od krále Matyáše v roce 1472, poté co rodina Vezsenyi zůstala bez potomků. Tento vojevůdce známý jako „vítěz nad Turky“ se vypracoval z robustního mlynářského učedníka až na generála. Jeho postavení odpovídala i obranyschopnost hradu: stávající obytná věž se stala hradním křídlem, v rozích věže zesílený vchod ochraňoval vnitřní části hradu a kolem hradu byl vystavěn obranný val. Hrad tím získal zajímavý půdorys, který sestával ze tří vzájemně do sebe zapadajících obdélníků. K ochraně věže sloužil později rondel. Po smrti rodiny Kinizsi se majitelé hradu často měnili. Se vznikem střelných zbraní ztratil hrad svou funkci a počal se rozpadat. K jeho obnovení a zpřístupnění došlo v letech 1955-60. Toto sídlo získal v roce 1649 vicegenerál István Zichy. Vzpomínka na rodinu byla uchována díky zámku Zichy, vybudovaném v roce 1792 ve stylu baroka, později přestavěném s prvky klasicismu. Dnes slouží hrad jako hotel a jízdárna. Budova se nachází v krásné zahradě, je vybavena 27 pohodlně zařízenými pokoji a nabízí hostům své služby včetně maďarské kuchyně od dubna až do prosince. V letních měsících se zde denně pořádají jezdecké hry a o prvním srpnovém víkendu se konají známé Nagyvázsonské dny Kinizsi. Za návštěvu stojí rovněž Poštovní muzeum nad hradem, jakož i světoznámá porcelánka v Herend. Pozoruhodné je také župní sídlo Veszprém, se známou hradní čtvrtí, vzdálené pouhých 20 km od Nagyvázsony.
Již samotný pohled mluví sám za sebe. Uprostřed pečlivě upravené zahrady stojí třetí největší a nejkrásnější aristokratická budova Maďarska, zámek rodiny Festetics. Své hosty očekává s veškerou pompézností renovovaný neorokokový zámecký komplex, označovaný jako zámecké muzeum Helikon, zasazený do malebného městečka Keszthely na severozápadním břehu Balatonu. Hrabata a knížata z rodiny Festetics, která zde žila od třicátých let 18. století, byla urozená nejen svým původem ale i svými činy. Zasloužila se nejen o výstavbu nemocnice, lékárny a gymnázia, ale založila v roce 1797 Georgikon, první Vysokou školu zemědělskou v Evropě. Podporovala národní literaturu, umění a muzea a nechala postavit první parník, jež provozoval pravidelnou přepravu po Balatonu. Podílela se na zušlechťování zvířat a chovu koní, zkrátka Keszthely prožívalo svůj rozkvět. Výstava interiéru v přirozeném prostředí zámeckého muzea představuje původní zařízení, dobové předměty z jiných zámků používané šlechtou v 18. a 19. století. V přízemních sálech lze vidět nejhezčí a nejcennější maďarské zbraně z období posledního tisíce let. Zámeckému muzeu byly dány k dispozici Maďarským národním muzeem. Zámecká knihovna představuje nejen nejcennější hodnotu zámku, ale je také svým počtem svazků, téměř sto tisíci exempláři, jedinou originální dochovanou aristokratickou soukromou knihovnou v Maďarsku. Nalezneme zde ve sbírce z obdob od 18. století až po druhou světovou válku první exempláře knihtisku, ocelorytiny, mědirytiny a dřevorytiny, maďarská a cizokrajná vědecká a umělecká díla. Obzvlášť obsažný je materiál, který se zabývá Balatonem. Vyzdvihnout je třeba také hudební sbírku s originálními rukopisy Haydna, Pleyela a Goldmarka (dokumenty knihovny jsou k dispozici pro bádání i pro odborné knihovny). Původní zámecké křídlo pro hosty, jeho taneční sály, jídelna a zrcadlový sál slouží dnes opět hostům a je zároveň konferenčním střediskem. V luxusních sálech se konají vědecké porady, mezinárodní konference, mistrovské kurzy pro hudebníky, koncerty, literární dny, bály a slavnostní návštěvy. Účastníci menších konferencí a mistrovských kurzů mohou být ubytováni v patnácti pokojích pro hosty a čtyřech apartmánech zámku. Zámek byl původně vybudován podle jednotných stavebních a zahradních plánů. Nádherný anglický park s vodotryskem a francouzská zahrada měly dříve rozlohu 40 ha, v posledních desetiletích patřilo zámeckému muzeu již jen 7 ha chráněných zelených ploch, o něž však bylo pečlivě a odborně pečováno. Dnes spravuje muzeum opět celou oblast, a tak mohlo dojít ke sjednocování parku. Nachází se zde rovněž jízdárna navržená Miklósem Yblem, z níž má ještě v tomto tisíciletí vzniknout maďarský Afrika-dům, kde má být vystaveno 272 trofejí africké, evropské a asijské lovecké sbírky Franze Josefa Windischgrätze, jež dal před lety Maďarsku k dispozici.
V blízkosti města Pécs, bohatého na historické památky, leží na úpatí jihovýchodních svahů pohoří Mecsek, uprostřed ovocných zahrad, vinohradů a hájů s jedlými kaštany, obec Pécsvárad. Dojedeme k ní z Budapešti po hlavní silnici číslo 6. Vykopávky posledních třiceti let, objevené v benediktinském klášteře a v místě středověkého hradu, představují v Maďarsku ojedinělý historický soubor budov. V době dobývání území Maďary bylo toto území v Karpatské pánvi důležitým místem odpočinku knížete Arpáda, k jehož ochraně byl zemský hrad v Pécsvárad zřízen. Za doby velkoknížete Gézy vzniklo v 10. století na hradě panské sídlo zahrnující palác a kapli z kamene, jež odolávaly bouři doby. Štěpán, první maďarský král, založil v roce 1015 v panském sídle klášter a věnoval mu rozsáhlá území. V jednom z křídel panského sídla žil bratrský řád Benediktinů. O sto let později bylo ke klášteru a kapli přistavěno jedno poschodí. V polovině 13. století byl na jižní straně sídla vystavěn nový, větší kostel. V 15. století doporučil král Matyáš Pécsvárad, jako nejbohatší a nejklidnější klášter země, opatům. Turci obsadili klášter v roce 1543, řádoví bratři jej opustili a klášter zpustl. Na jeho zříceninách dal biskup Zindendorf, opat z Pécsvárad, v roce 1729 vystavět v severozápadní části hradního nádvoří budovy, z nichž doposud zachovalá věž již tehdy obdržela svou dnešní podobu. Opatství, obnovené jako památník, představuje dnes zajímavé muzeum a hotelový komplex. V opatství se nachází historicky cenná výstava a pamětní muzeum, kde se představují díla sochaře Sándora Kigyós (1942-84). V druhé polovině památníku se nachází hotel U krále Štěpána s třemi apartmány, 28 dvoulůžkovými a jedním jednolůžkovým pokojem se sprchou. V zámeckém křídle lze pořádat rovněž konference. V době od 15. do 20. srpna se zde každoročně pořádají Dny sv. Štěpána, během nichž jsou hosté hýčkáni příjemným posezením u večeře a tanečními představeními.
Jižně od města Pécs, po silnici číslo 58 se dostaneme do Harkány, proslulých termálních lázní, odkud je jen pár minut do Siklós, nacházejícím se na úpatí pohoří Villányi. Hrad Siklós je jednou z nejzachovalejších středověkých památek v Maďarsku. Pozoruhodné prvky hradu pocházejí ze středověku, hrad je rovněž jedinou maďarskou pevností, jež navzdory několikanásobným přestavbám v minulosti byla nepřetržitě obývána. Jádrem celého komplexu je zámecký hrad obehnaný vysokými hradními zdmi, staršími polokruhovými věžemi a novějšími baštami. Vnitřní hrad je obklopen rozsáhlým pásem zeleně o rozloze 6 ha. Dokumenty se poprvé zmiňují o siklóském hradu v roce 1294, kdy byl jeho majitelem Gyula Siklósi. V průběhu dějin se nacházel v rukou hned několika šlechtických rodin, které se všechny věnovaly jeho zkrášlení. Dnes je hrad památkou, jež může být navštěvována celoročně. V jižním křídle se nachází zámecké muzeum a žalář, ve sklepích je lapidárium s vytesanými svědky doby románské, gotiky i renesance. Mezi kulturní pořady léta patří koncerty vážné a zábavné hudby, přičemž je třeba zvláště vyzdvihnout setkání dechových orchestrů a každoročně, vždy první neděli v říjnu, se konající Slavnosti siklóského podzimu. Za návštěvu stojí rovněž Alsóváros (dolní město), kde si lze prohlédnout ve farním kostele nedávno obnovené nástěnné malby, jakož i džami tureckého bega Malkocse. Je doporučeníhodné věnovat čas termálním koupelím v podhradí. V okolí hradu Siklós se také nachází známé poutní místo Máriagyüd se dvěma věžemi ozdobeným barokním kostelem, uvnitř s gotickým chórem. Chceme-li se dovědět něco podstatného o víně a zároveň ho i ochutnat, pak musíme do centra vinařské oblasti Siklós-Villányi, navštívit Villányikövesderské vinařské muzeum, jakož i chráněné vinné sklípky. Plná a kořeněná bílá a červená vína, jako je Portugal, Cabernet Sauvignon, lipový či vlašský ryzlink je nepochybně nutné ochutnat.
Mezőhegyes je střediskem maďarského chovu koní a jezdeckého sportu v nížině vzdálené 215 km od Budapešti, na půli cesty mezi Szegedem a Gyulou. Státní hřebčinec již existuje přes 200 let a je památkově chráněným komplexem. Za svou existenci vděčí mladému milovníku a znalci koní, osvícenému panovníkovi, jež pocházel z nižší šlechtické rodiny, a který se původně věnoval vojenské dráze. Císař Josef II. souhlasil s návrhem mladého Józsefa Csekonicse rozšířit chov koní pro dopravní účely, přepravu zboží a vojenské účely a podepsal 20. prosince 1784 zakládající listinu ke zřízení „Císařského a královského institutu pro chov koní“ rozkládajícím se na 42 000 jitrech (jitro=34 arů, pozn. překladatele)) velkém panství Mezőhegyes. Budovy statků rozdělené na jednotlivé oblasti chovu byly navrženy dvěma známými peštskými architekty své doby Józsefem Jungem a Jánosem Hildem. I dnes ještě obdivujeme vynalézavost a modernost a účelnou krásu tohoto střediska, jež vzniklo s jejich pomocí. Jako potomci původního chovného rodu se zde dnes pěstují tři druhy koní: Nonius, Mezőhegyesský sportovní kůň, nazývaný též maďarským polokrevníkem a Traber. 250 koní tohoto hřebčince je ustájeno ve třech objektech. V reprezentativním centru stojí také Hildem navržená jízdárna a maštal s klenutým sloupovím. Jedná se o nejstarší funkční jízdárnu země, důležité dějiště místních přehlídek koní. V muzeu kočárů stojícím hned vedle je možné si prohlédnout vedle starých cestovních kočárů a fiakrů také saně tažené koňmi. Naproti se nachází vícepodlažní budova původních reprezentativních kasáren, které byly navrženy Jungem ve stylu pozdního baroka. Dnes zde přijímá hosty hotel Nonius. Tento tříhvězdičkový hotel, jenž převzal svůj název podle světoznámého místního chovného druhu koně, má k dispozici 20 dvoulůžkových pokojů s koupelnou, televizorem, telefonem a chladničkou. Všechny apartmány s klenbou umístěné v přízemí jsou vybaveny původním historickým nábytkem rozličných stylů. Kromě návštěvy památkově chráněného hřebčince se mohou hosté zúčastnit jezdeckých a honebních programů. Navštívit lze také hlavní koňskou stáj, projet se vozem v zápřahu a v zimě na saních. Kdo ještě nikdy neseděl na koni, naučí se to zde, ti znalí se mohou projet terénem. V letních měsících se konají mezinárodní dostihy, které jsou spojeny s přehlídkou zemědělské techniky. Mezőhegyes je vynikajícím místem pro výlety do blízkých historických měst Gyula, Szeged a Makó nebo do Národního historického památníku Ópusztaszer.
Malé městečko Szécsény se nachází severně od Hollókö, chvilku jízdy po rovince, přes potok Szentlélek, který se vlévá do řeky Ipoly. Pozornost návštěvníka okamžitě upoutá barokní zámek nad údolím, s baštami po obou stranách, v pozadí s Benediktinským kostelem a klášterem, jež dodnes plní svou funkci a lze je navštívit. Nejstarší, gotické části kláštera pocházejí ze 14. století, dnešní podobu získal klášter teprve v 18. století. Barokní loď kostela, její gotický chór a zakristie patří k nejcennějším sakrálním památkám Maďarska. V blízkosti kláštera se vypíná v 18. století a na základech hradu ze 14. století vybudovaný barokní zámek Forgách. Restaurovaný zámek je dnes archeologickým a historickým muzeem, jež je pojmenováno po přírodovědci a učenci společenských věd Ferenci Kubinyim ( Kubinyi objevil v roce 1837 v blízkém Ipolytarnóc, dnes světoznámé paleontologické nálezy z myocénu, doby před 25 miliony let). Půdorys zámku je ve tvaru protaženého H, několikaposchoďový, s průčelím uprostřed. Ze schodiště zdobeného balustrádami přijdeme k řadě sálů, společně shora i zdola propojených. Významný archeologický a historický materiál muzea nám umožní pohlédnout do sbírek mladší doby kamenné a bronzové, které pocházejí z místních vykopávek. Další velká výstava nás seznamuje s přírodou, lovem a péčí o divokou zvěř. V diorámě lze shlédnout některé charakteristické druhy ptáků a nižší zvěře vyskytující se v Maďarsku. V sále se zbraněmi se seznámíme s historií loveckých zbraní. Výstava je poctou muži, jenž jako první sestavil vzorec pro zatřídění jeleního paroží a rovněž oběma známým myslivcům a spisovatelům Kálmánu Kittenbergerovi a Zsigmondu Széchenyi. Další části muzea jsou věnovány pamětné výstavě Sándora Körösi Csoma, badateli pravlasti Maďarů, historii hradu Szécsény, jakož i jiným dobovým výstavám.
Na rozhraní pohoří Bükk a Mátra, vzdáleném 30 km od Budapešti, leží v malebném údolí městečko Eger. Je proslulé svými barokními památkami, středověkým hradem, ale také léčebnými termálními prameny a ohnivými víny, jež se rodí v jeho okolí. Na vršku nad městem se vypíná hrad s půdorysem pětiúhelníku, který má pro zemi historický význam. S výstavbou strategicky důležitého hradu bylo započato ve druhé polovině 13. století po nájezdu Tatarů. Na nejstrmější skále na severozápadní straně byla zřízena stará věž, zesílená věžními branami. V průběhu následujících století byla bezpečnost hradu posílena jen nepatrnými změnami. S ohledem na husitské hnutí probíhající v 15. století v Čechách a v horním Maďarsku byl hrad dále opevňován. Novou významnou přestavbu hradu nechal provést hradní kapitán Tamás Varkoch v letech 1542 a 1549. Od něho pochází rozdělení hradu na vnitřní a vnější část. Nechal vystavět bránu Setét, spojující obě části hradu a zdi zpevnit výplněmi. Baštami opevněný hrad mohl jako poslední pevnost horního Maďarska vzdorovat pod vedením Istvána Dobó dvacetinásobné turecké přesile vedené Pašou Ali. Hrdinný odpor obránců hradu je od té doby symbolem maďarského patriotismu. Maďarský spisovatel Géza Gárdonyi popsal tento hrdinný boj ve svém románu „Hvězdy Egeru“, (hrob spisovatele nacházející se na pozemku hradu se stal poutním místem). Hradní muzeum Istvána Dobó nalezneme dnes v prostoru obnoveného hradu, v Biskupském paláci ze 14.-15. století, restaurované, se zachovanými středověkými detaily. V prostorách muzea se můžeme seznámit s historií hradu. V Sále hrdinů se nachází náhrobní kámen Istvána Dobó, jmenný seznam obránců hradu a reminiscence útoku. V prvním poschodí paláce lze v klimatizované galerii obdivovat obrazy italských a holandských mistrů ze 16. a 17. století a rovněž díla maďarských a rakouských malířů 18. a 19. století. Dobrodružnou procházku je možné podniknout v původních, podzemních, pevnostních systémech, kde se kromě obranných prostředků nachází také románské a gotické lapidárium. Na zvláštní výstavě o žalářích jsou ukázána zařízení určená k popravám, mučení a hanobení starého Maďarska. V hradní mincovně si můžeme sami zhotovit mince. Ve sklípku Ispotály lze víno nejen ochutnat, ale lze si tento vzácný mok i vlastnoručně stočit do lahví. Vyzkoušet se tu dá také lukostřelba. Na hradě nalezneme rovněž zříceniny románské a pozdně gotické katedrály egerského biskupství, jež bylo založeno králem Štěpánem (975-1038). Poslední červencový prodloužený víkend (od čtvrtka do neděle) se každoročně pořádají hradní slavnosti tzv. Hradní radovánky. Jejich součástí jsou rytířské hry, hudební a taneční programy, trhové veselice, lukostřelba, trh tradičních řemeslníků a lidových umělců. Po prohlídce hradu doporučujeme návštěvu historické části města, kde na vás čeká řada památek a kulturních programů.
Noszvaj se nachází v bezprostřední blízkosti Národního parku Bükk, pouhých 12 km od Egeru, na mírných jižních svazích pohoří Bükk, v údolí potoku Kánya. Vesnička se stala pro svou malebnou polohu, zdravý vzduch, blízké termální lázně Bogács, sousední barokní město Eger se svými bohatými památkami a konec konců i pro svůj vlastní nádherný malý barokní zámek s hotelem a vzdělávacím střediskem, oblíbeným místem pro zotavení. Noszvaj byl již v roce 1248 osadou, která patřila k egerskému biskupství. Miniaturní mistrovské dílo maďarského stavitelství tvoří barokní rodinný zámek, který nechal vystavět baron Sámuel Szepessy v letech 1774-78. Stavba ho zadlužila natolik, že ji musel před dokončením prodat v roce 1782 baronce Anně Vécsey a její rodině. Zámek však nebyl pojmenován ani po svém zhotoviteli, ani po jeho majitelích, nýbrž podle druhého manžela baronky, jímž byl Francouz Marquís de la Motte. Důvodem byla zřejmě ta skutečnost, že markýz nechal vytvořit uvnitř budovy nejhezčí fresky podle francouzských vzorkovnic, jež propůjčují jednotlivým sálům nezaměnitelnou francouzskou atmosféru. Z hlavní silnice se dostaneme tepanou branou do francouzské zahrady, která je ohraničena hlavním průčelím budovy a oběma později vybudovanými křídly zámku do tvaru písmene U. Honosné schodiště zahrady vede do Salla Terrena zdobené nástěnnými malby. Z tohoto působivého předsálí vede elegantní schodiště vzhůru, stropní fresky předsálí zvěčňují vítězné tažení Aurory od Lukácse Jánose Krackera a na bočních stěnách jsou architektonickou formou posměšně zpodobněni římští bohové. Středními dveřmi projdeme do slavnostního sálu, kde lze obdivovat vázy zdobené květinovými girlandami, malované výklenky a fresky zpodobňující scény požitku z vína. Odtud směrem doleva vstupujeme do salonku, který je díky svým nástěnným malbám označen jako Římský. Pak následuje nejpůsobivější místnost zámku, tzv. Ptačí pokoj. Barevní exotičtí ptáci, vytvoření Antalem Liebem, spolu s malovaným lustrem činí tento celek pravým unikátem. Jelikož byl zámek vybudován zcela symetricky, nacházíme také napravo od slavnostního sálu tytéž místnosti, jež jsou využity pro výstavu trofejí. Zámek De la Motte lze navštívit jako muzeum. Hotelovým hostům jsou v hlavní budově k dispozici tři exkluzivní apartmány, v postranním křídle přijme malý hotel 12 hostů. Prosklenou chodbou je spojen památkově chráněný zámek s moderním hotelem a vzdělávacím střediskem. 30 pokojů a tři kvalitně vybavené konferenční sály, jakož i 8x8 m velký plavecký bazén se saunou je hostům a návštěvníkům dychtícím po vědě k dispozici. Zámecký a hotelový komplex je obklopen velkou upravenou anglickou zahradou.
Do tradiční oblasti Tokaj-hegyalja se dostaneme z Budapešti a Miskolce přes Szerencs, čímž si toto malé město právem vysloužilo označení „brána k Hegyalja“. Městečko známé svými bohatými památkami a hradem Rákóczi bylo již před tisíci lety za doby Štěpána I. církevním střediskem. Nejstarší kostel pochází ze 13. století a na hradě byl roku 1605 zvolen za maďarského knížete István Bocskai. Ten z vděčnosti povýšil město Szerencs o rok později na svobodné královské město. Po jeho smrti byl zvolen knížetem Sedmihradska Zsigmond Rákóczi. Rodina Rákózci tak zde položila základ svému bohatství. Předchůdce hradu Rákóczi byl vystavěn v polovině 16. století na ostrově, a tak byl přirozeně chráněn: termálními prameny, jež vyvěrají na severu města při úpatí hory Árpád a potokem Szerencs. Když se tu roku 1586 usídlil Zsigmond Rákóczi, vynaložil pět let na rozšíření renesančního zámku a pevnosti. Přízemí hradu s uzavřeným nádvořím a opevněné dvěma italskými baštami uchovává hospodářské prostory a místnosti pro služebnictvo, v prvním poschodí, v aristokratickém přepychu vybaveném zámeckém křídle žila rodina Rákóczi až do roku 1616. V 17. století byl hrad několikrát poškozen tureckými dobyvateli. V 18. století došlo k větším přestavbám hradu a jeho okolí, při nichž byly zasypány také vodní příkopy. Za druhé světové války bylo bohužel veškeré vnitřní zařízení hradu zničeno. Budova byla v letech 1979 a 1991 obnovena a dnes se v ní nachází městské kulturní středisko a muzeum Zempléni. Cenným pokladem tohoto muzea je ve světě největší sbírka pohlednic, jež zahrnuje téměř 900 000 kusů. Další pozoruhodností je sbírka Ex libris čítající 36 000 kusů. Zvláštní výstavy představují výstavbu a minulost hradu i historii města Szerencs. Město proslulo také cukrovarem, postaveným v roce 1889 a v roce 1923 založenou čokoládovnou. Po úplné obnově hradu Rákóczi v roce 1994 může dnes zámecký hotel Huszárvár přijímat své hosty. V historickém prostředí poskytuje pohodlí a zotavení celkem 20 pokojů. Hotel nabízí rovněž své programy: školu jezdectví a dětský tábor spojený s jízdou na koni a naukou o ptácích, jakož i lukostřelbu pro začátečníky. Na závěr výukového programu obdrží jeho účastníci po vykonání „závěrečné zkoušky“ diplom. Z výletů v okolí hradu lze doporučit projížďku lodí po Bodrogu či Tisze, návštěvu arboreta ve Füzérradvány nebo vinného sklípku v Tokaj-hegyalja.
Mistrovské dílo renesanční architektury, hrad Rákóczi v Sárospatak, se vypíná nad řekou Bodrog, ve vzdálenosti 270 km od maďarské metropole, v severní části země v proslulé vinařské oblasti Tokaj-hegyalja, na chráněné náhorní plošině při úpatí pohoří Sátoros. Péter Perényi, mocný aristokrat této oblasti, nechal po roce 1534 panské sídlo s věží opevnit a ozdobit kamenickými pracemi z pozdní renesance. Dnes je známé pod názvem Červená věž. Po smrti Pétera Perényi dokončil jeho syn Gábor, který zemřel bez následníků, v roce 1567 výstavbu křídla paláce. V roce 1616 připadl hrad do rukou György Rákóczi (1593-1648), pozdějšího knížete Sedmihradska. Tak se stal Sárospatak na dobu téměř 100 let sídlem rodiny Rákóczi. Do tohoto období spadá také rozkvět hradu i města. Když byl György Rákóczi v roce 1630 zvolen knížetem Sedmihradska, opevnil a zkrášlil hrad podle svých představ a vkusu. Západní, jižní a severní křídlo zámku bylo zvýšeno o patro. V jižním křídle byla umístěna jídelna a ložnice manželky Zsuzsanny Lorántffy a uzavřený arkýř vedl až k průčelí, v roce 1646 byla vybudována lodžie s arkádami, jež spojovala východní křídlo s průčelím a výstup k věži, v roce 1651 pak uzavřený arkýř s nástropními malbami „Sub-rosa“. Po smrti knížete se počal v 70. letech 17. století hrad rozpadat. Dnešní podoba zámeckého komplexu vzešla z iniciativy Němce Bretzenheima. Z této doby pochází romantické eklektické hlavní průčelí, na místě vyschlého příkopu byl založen anglický park. Od roku 1875 přešel hrad do majetku rodiny Windischgrätz, kteří nechali vybudovat v Červené věži na počest svaté Alžběty, narozené v Sárospatak, kapli. Dnes se na hradě nachází muzeum Rákócziho. Výstava v Červené věži nás seznamuje s aristokratickým způsobem života 16. a 17. století. Rodině Rákóczi a boji za svobodu je věnována zvláštní pamětní výstava. Historicky zajímavá je sbírka zbraní a renesanční lapidárium. Pozoruhodná je také výstava o vinohradech a vinařství v oblasti Tokaj-hegyalja, jakož i historie zemědělství v župě Zemplén. Na základě bohatého kulturního života a díky četným programům je Sárospatak označován jako Athény na břehu řeky Bodrog. Neměli bychom si nechat ujít rovněž návštěvu Muzea ve známém, v roce 1531 založeném reformovaném kolegiu, nebo slavnostní sál Velké knihovny navržené Mihály Pollak. O svatodušních svátcích se konají v kostele sv. Alžběty renesanční večeře v rámci kulturních pořadů u příležitosti zemplénských Dnů umění. Vyplatí se uskutečnit výlety do okolních lázní Végardó, do zámeckého muzea v Pácin nebo do porcelánky v Hollóháza.
Osada Pácin se nachází 20 km od Sárospatak, nedaleko slovenských hranic v oblasti Bodrogköz. Před regulací Tiszy a Bodrogu, v minulém století, byla krajina mezi oběma řekami bažinou. Na pískovcovém vrchu obtékaném potoky byl původně vybudován pozdně renesanční zámek. Sňatkem se sídlo v 70. letech 16. století stalo majetkem rodiny Mágóchy. Hlava rodiny Gáspár se stal díky svým příjmům z vinařství v Tokaj-hegyalja jedním z nejbohatších aristokratů severního Maďarska. Jelikož neměl vlastní potomky, odkázal své rozsáhlé jmění svému synovci Andrási a jeho manželce Judith Alaghy. Nechal jim vystavět jako jejich aristokratické sídlo zámek Pácin. Byl dokončen v roce 1581 a měl obdélníkový půdorys. Z jednoduchého přízemí bylo panstvo obsluhováno v bohatě zdobeném prvním poschodí. Zdejší dveře a okna byla vsazena do jemně vyřezávaných renesančních rámů, pokoje opatřené valenou klenbou nebo stropy s trámovím byly vytápěny kachlovými kamny. Budovu zdobil rodinný erb nad vchodem, okenní rámy a modročervené malby na nárožích budovy, jejichž umělecká působivost je patrná i do dnešních dnů. Po smrti Andráse Mágóchy v roce 1586 se rodina kvůli sporu o majetek soudila. Roku 1590 se zámek stal sídlem Ference Pácin Alaghy. Nový majitel jej ještě více zkrášlil: na každém z nároží hlavního průčelí nechal vystavět věž, plochy zdí pokrýt sgrafity a malbami. Ochranná chodba s věžemi a zámeckou zdí se střílnami sloužily k obraně zámku. Po vymření rodiny Alaghy přešel v roce 1631 majetek včetně zámku jako královský dar do rukou rodiny Sennyei. Začátkem 19. století byl zámek přestavěn v romantickém stylu, část ochranné zdi byla stržena a založena zahrada. Při rekonstrukci zámku byl památkáři zvolen styl pozdní renesance jako nejcennější epocha. Pečlivě zrestaurovaný zámek je možné od roku 1987 navštěvovat jako zámecké muzeum Bodrogköz. V přízemí se seznámíme s historií zámku, kulturou bydlení, nábytkem, užitnými předměty, textiliemi, četnými etnografickými předměty lidové tvořivosti a kroji. Sály v prvním poschodí nabízejí výstavu zámeckého interiéru - pozdně renesanční jídelnu, pokoj s krbem i barokním nábytkem zařízenou ložnici - aby bylo možné získat představu o všedním životě aristokratů. Je zde rovněž možné vidět díla grafika Ference Czinke, pocházejícího z tohoto kraje. V zámeckém sklepě s klenbovím jsou vystavena charakteristická kachlová kamna pocházející z 15. – 17. století ze severního Maďarska, spolu s umělecky vytvořenými kachli.
Vaja leží uprostřed župy Szabolcs-Szatmár-Bereg,kam se dostaneme po hlavní silnici číslo 41. Nacházelo se zde již v 11. století obývané sídlo, které sloužilo jako rozhledna. Středověký hrad dala vystavět šlechtická rodina Vay, avšak odkdy tato rodina v obci bydlela a kdy hrad nechala vystavět, není známo,poněvadž se o tom nedochovaly žádné přesné údaje. Od roku 1964 se zde nachází muzeum Ádáma Vaye. Na základě rodinné tradice začal Ábrahám Vay v roce 1418 se stavbou, obdržel hned poté od krále Zikmunda (1368-1437) erb. První písemné doklady o tom jsou však datovány až o 100 let později. Průzkum hradního opevnění ukázal, že obdélníková hlavní budova pochází ze 16. století. Dveře spojující prostory jakož i okna jsou opatřena vyřezávanými ozdobami. Aby lépe prezentoval prestiž rodiny, nechal Péter Vay v 17. století budovu přestavět. Sklep, přízemí a poschodí byla v roce 1650 opatřena klenbami, o několik let později přibyla v severním rohu věž. Jižní věž se střílnami pochází z konce 17. a počátku 18. století a sloužila strategickým účelům. Koncem 18. a začátkem 19. století byl hrad z neznámých důvodů neobydlen. V polovině 19. století nechala rodina Vay velmi sešlou budovu obnovit v raně romantickém slohu. Renesanční kamenné okenní rámy průčelí byly nahrazeny lomenými. Uvnitř hradu vznikly nové sály, chodby a schodiště. Na přelomu století byl hrad obohacen nově vyřezávaným schodištěm, kazetovou podlahou a freskami v Rákócziho sále. Z pověření Ádáma Vaye namaloval Ferenc Lohr roku 1896 nástěnný obraz, jež má rodinný význam, poněvadž zobrazuje scénu z bitvy u Nikápoly, kde Titusz Vay zachránil králi Zikmundovi život. Pro muzeální účely byl v 60. letech zámek obnoven ve svém původním výrazně renesančním charakteru. Ádám Vay (1656-1719), podle něhož bylo muzeum pojmenováno, a jeho sourozenci, byli spolubojovníci knížete Ference Rákócziho II. (1676-1735) v osvobozeneckém boji proti císařsko-královské zvůli Habsburků. Na začátku povstání v roce 1703 poprosil Rákóczi na zámku Vaja sourozence Vayovi o pomoc. Stejné místo bylo rovněž dějištěm jednání o mírové smlouvě s vůdci vítězných císařských vojsk, když byl boj za svobodu ztracen. Nejdůležitější výstavy muzea jsou poctou a pomníkem Rákóczimu a jeho rodině v jejich boji za svobodu.
|
