 |
                     |
 |
   |
||
|
||||||
 |
Maďarsko je chudé na přírodní zdroje - Maďarsko je bohaté na přírodní zdroje. Dvě zcela protichůdná tvrzení, přesto jsou obě pravdivá. Maďarsko neoplývá bohatými zdroji dřeva, rud nebo ropy, ale co se týče přírodního dědictví patří mezi nejbohatší státy Evropy. Jeho původní fauna a flóra se zachovala na četných lukách, v bažinách, mokřinách, v lesích a na pastvinách, které zůstaly téměř netknuty. To je také důvod, proč tato relativně malá země vyhlásila nebo připravuje k vyhlášení téměř 300 státem chráněných oblastí a více než tisíc místních chráněných území (stav k roku 1996). Cílem profesionální ochrany přírody není jen uchování, ale též zkvalitnění těchto území. Většina chráněných oblastí je přístupná všem milovníkům přírody. Tento průvodce Vás seznámí, oblast po oblasti, s těmi chráněnými územími, která je možno a stojí za to navštívit pro jejich krásy a celkovou hodnotu. Potřebujete-li další informace, neváhejte a spojte se s ředitelstvími národních parků. Pokud je to třeba, poskytnou Vám rovněž povolení ke vstupu, nebo dokonce průvodce. Kontaktní adresy a telefonní čísla jsou uvedeny v textu. Vzhledem k tomu, že některé oblasti, jeskyně nebo arboreta různým způsobem omezují návštěvní hodiny, doporučujeme předem zatelefonovat. zkratkou
I. BUDAPEŠT A JEJÍ OKOLÍ
zkratkou CHRÁNĚNÁ PŘÍRODNÍ OBLAST VRCH SAS V BUDĚ
Je to světový unikát! V metropoli se dvěma miliony obyvatel je 8 chráněných území celonárodní důležitosti, z nichž pět leží přímo v srdci města. Příkladem může být vrch Sas, vysoký 266 m. Je to mohutná skála, kde se zachovaly jak teplomilné, tak i chlad snášející rostliny vápencové flóry. V trávě se hbitě plazí krátkonožky. A tam, kde vegetace podlehla erozi, je možno obdivovat přirozené skalní formace. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ JESKYNĚ PÁLVÖGY
Další jedinečný jev: rozlehlé město se dvěma veřejně přístupnými jeskyněmi hned vedle sebe. Jeskynní systém Palvögy byl vytvořen pohyby zemské kůry. Tektonické zlomy byly pak vyhloubeny termálními vodami. Doporučena je dobrá obuv a připravte se též na lezení po příkrém železném žebříku.
CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ JESKYNĚ SZEMLŐGY
Dorazíte-li před nebo po návštěvní době, nebuďte překvapeni, uslyšíte-li z hlubin árie. Slavní operní zpěváci si často léčí hlasivky pod lékařským dohledem v Óriásfolysó (= Velké chodbě). Většina návštěvníků však nepotřebuje speleoterapii. Přitahují je spíše lesklé aragonitové a sádrovcové krystaly ve tvaru korálů, květin nebo hub. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST BUDA
NÁRODNÍ PARK DUNAJ-IPOLY
Nový národní park je vytvářen z Piliských a Visegrádských vrchů v Zadunají, Börzsönyských vrchů na severu a dvou dlouhých, úzkých pásů země: údolí Dunaje od Visegrádu po jižní cíp ostrova Szentendre a záplavového území řeky Ipoly od Hontu po Balassagyarmat. Vápencový masiv Pilisu je protkán jeskyněmi, z nichž nejznámější jsou jeskyně Ördöglyuk, Leány a Legény. Vaskapu (Ocelo-vá skalní brána) byla také jeskyně, ale její strop a stěny se zhroutily a zachoval se pouze dvojitý “triumfální oblouk” vchodu. Dolomitové skály byly rozryty a vytvarovány do podoby palisád podobných varhanám. Rozhledna na Prédikálószéku ve Visegrádských vrších nabízí pohled na celé panorama ohybu Dunaje. Poblíž můžete obdivovat několik obrovských skal, které byly odtrženy od kopce a odvlečeny dravým proudem bývalého řečiště. Jako kontrast k tomuto pohledu působí mírné svahy s obhospodařovanými lukami. Na jedné z nich rostou stovky fenyklů panonských, hlavní botanické atrakce Piliských vrchů. Börzsönyské vrchy jsou známé především svými hrady, ale také svými vodami: tři hlavní potoky jsou napájeny 335 prameny. Roční srážky jsou zde velmi vysoké a v chladných a vlhkých údolích se udrželo několik druhů rostlin patřících mezi glaciální relikty. Rozdíly v nadmořské výšce mezi určitými oblastmi jsou zde mnohem menší, než je běžné. Fauna a flóra Börzsönyských vrchů je velmi různorodá. Bylo zde zjištěno 70 druhů chráněných rostlin a 117 chráněných druhů ptáků, z nichž 90 v této oblasti pravidelně hnízdí. Börzsönyské vrchy jsou známé svými krásnými výhledy. Nejkrásnější pohled je z rozhledny na 939 m vysokém kopci Csóványos. Chráněné území Údolí Dunaje začíná u kilometrovníku 28 na silnici číslo 2. Díváme-li se dalekohledem, nabízí nám maličký ostrov Égető mezi Sződligetem a Vácem zajímavý pohled na život pernaté zvěře a brodivých ptáků. Göncölská nadace vytvořila ve Váci naučnou stezku patrovým lesem. Botanická zahrada ve Vácrátótu je také nedaleko od Váce směrem na Göndöllő. Tam, kde se rovina stýká s kopci, leží ostrov Szentendre, dlouhý 31 km a 3-3,5 km široký. Proto zde můžeme nalézt některé rostliny typické pro kopcovité oblasti a zalétají sem lovit dravci ze tří blízkých pahorkatin. Hnízdí zde 57 druhů ptáků. Může zde být pravidelně pozorována přísně chráněná volavka bílá jak loví ryby nebo majestátně plachtí, stejně jako přísně chráněná pestrobarevná vlha pestrá. Staré topoly stojící na protějším břehu od Verőce drží pevně svými silnými kořeny dokonce i v sypkém písku. Krajinářsky nejkrásnější a zároveň nejcennější části údolí Ipoly jsou ohyb řeky u szobského viaduktu, mokřad Hideg s nesčetnými lovícími volavkami bílými a mokřad Ipolydamásd oplývající chráněnými rostlinami. Na vlhkých lukách Parassapuszty se vyskytují téměř všechny maďarské druhy obojživelníků. Mokřady hraničí s písčinami v olšinách poblíž Drégelypalánk. Vlhkým částem dávají přednost čápi a volavky, písčité břehy obývají břehule říční a vlhy pestré. Na tomto 11-12 km dlouhém úseku řeky bylo zjištěno 47 hnízdících a 17 tažných druhů ptáků. Některé z nich je možno snadno pozorovat z kruhovité hráze u Ipolyvece.
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST ÓCSA
Kromě přírodních hodnot jsou v této oblasti četné kulturní památky. Kostel v Ócse pochází ze 13. století a později byl několikrát přestavován a renovován. Nejhodnotnějším biotopem jsou vlhké louky. V prohlubních jsou močály s olšemi, stojícími na rozsáhlých kořenových systémech jako na nohou, kapraď osténkatá rozložená roste u paty jasanu úzkolistého. V močálech žijí blatňáci tmaví a želvy bahenní.
PTAČÍ REZERVACE VELENCE A PŘÍRODNÍ REZERVACE DINNYÉS-FERTŐ
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VÉRTES
Je téměř nemožné projít celé Vertéské vrchy pěšky, ale většinu jejich krás je možno vidět z 3,5 km dlouhé geologicko-botanické naučné stezky, odbočující od silnice mezi Csákavárem a Gántem. Vychutnejte nádherný pohled z okraje louky Irtás, pokryté kavylem Ivanovým, nebo na skalnatou step pokrytou barevnými květy. Na příkrých útesech přísně chráněného údolí Fáni se vyskytuje subalpinský druh, prvosenka holá. Náš prehistorický předek, vědecky nazývaný Homo (erectus seu sapiens) paleohungaricus a přezdívaný Samu (Sam), žil u bývalého teplého pramene u Vértesszőlős. I jeho otisky nohou byly zachovány v bahně kolem pramene.
II. SEVERNÍ ZADUNAJÍ
zkratkou Rozloha: 9 158 ha
Szigetköz, obklopený Velkým a Mosonským ramenem Dunaje, byl vytvořen usazováním písku a štěrku pravěkým Dunajem. Jde o mimořádně proměnlivou mokřinu, protože rozsáhlé záplavové oblasti mezi hrázemi, postavenými v minulém století pro regulaci řeky, jsou pravidelně každé jaro zaplavovány a když se řeka vrátí do svého obvyklého koryta, zůstanou po ní tisíce drobných ostrůvků. Ochrana zaručuje klid této neustále se měnící krajiny, tvořené 100 kilometrovým úsekem podél Mosonského Dunaje, 50 kilometrovým úsekem podél Velkého Dunaje a několika záplavovými jezery. Hladina vody klesá vzhledem k suchu a k odvádění vody pro elektrárnu Gabčíkovo, ale malé mostky, spojující ostrůvky kolem hlavního ostrova, jsou stále ještě nepostradatelné. Csápolnakský les byl kdysi zaplavovanou nivou. V jeho mohutných dutých vrbách dnes hnízdí chránění puštíci obecní. Prastaré dubiny poblíž Mosonmagyaróváru jsou na jaře pokryty kobercem sněženek a sasanek lesních. Ze silnice vedené po hrázi poblíž Nagybajcs je možno vidět čápy černé, hnízdící ve skupinách stromů mezi hrází a řekou. Asi půlhodina chůze Vás zavede na vlhkou louku, kde naleznete kosatec sibiřský, mnoho vzácných vstavačů, hořec hořepník a ocún jesenní.
NÁRODNÍ PARK FERTŐ-HANSÁG
Rozloha: 19 735 ha
Oblast Hanság byla rozsáhlou bažinou až do období po roce 1775, kdy začalo vysoušení. Do té doby bylo obyvatelných jen 55 mírně vyvýšených míst. Vodní svět nenávratně zmizel po vybudování Hanságského kanálu. Louky a pole, které nahradily bažiny, musí dnes být zavlažovány, vysoušení však naštěstí nebylo úplné. Zachoval se, například, kousek starých olšin, kde se stromy vzájemně podpírají, nedaleko od jezera Király a dokonce i jezero samo se vzpamatovalo: jeho ložiska rašeliny jsou těžena a voda, hromadící se v těžební jámě, opět přilákala některé vodní ptáky. Jezero Fertő je jen 20 000 let staré, jeho mělké vody se však již zanášejí usazeninami a šíří se rákosiny. Na maďarské straně bylo zaznamenáno 210 druhů hnízdících a protahujících ptáků. Rákosiny a vnitřní jezírka, oddělená od sebe rákosinami jsou propojeny 240 km dlouhou sítí kanálů. U Fertőrákos bylo vybudováno vodní rekreační středisko. V létě zde tráví své víkendy 15 000 - 20 000 rekreantů surfováním, jezděním na člunech a na plachetnicích, motorové čluny však jsou zakázány. Jezero je na východě a jihovýchodě obklopeno slanisky, močály a vlhkými lukami. Slaniska jsou velmi výhodná místa jak pro hnízdící, tak i pro protahující ptáky. Na třech ostrovech v jezeře u Mekszikópuszta hnízdí na 2000 racků. Na kopcovitějším západním pobřeží se nachází Szárhalmiský les, obsahující 5,5 ha přísně chráněných území, na kterých se vyskytují vzácné a citlivé druhy rostlin, jako je přísně chráněný toříč pavoukonosný.
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST SOPRON
Rozloha: 4 905 ha, botanická zahrada 25 ha, z toho je 17 ha chráněných
Nejnavštěvovanějším místem Sopronských vrchů je rozhledna Károly a okolní les nad městem Sopron. Paseka vedle sjezdovky a lyžařského vleku vede k háji sladkých kaštanů, zatímco cesta značená červeným trojúhelníkem vede na 483 m vysoký kopec Várhely. Z rozhledny je výhled na celé město a na okolní kopce. Přímo pod ní rozsáhlý les ukrývá pohřebiště z počátků doby železné (z doby asi před 2700 lety), kde duby rostou přímo z mohyl. Některé ze stromů jsou skutečně velmi staré, kolem 300 let. Na území Lesnické a dřevařské univerzity v Sopronu byla zřízena botanická zahrada s 2000 druhy stromů a 3000 druhů bylin.
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST KŐSZEG
Rozloha: 4 149 ha
Vzhledem k tomu, že se ochrana přírody zabývá i lokálně ohroženými, ne jenom globálně ohroženými druhy, jsou některé z rostlin, které jsou běžné v Rakouských Alpách, jako je například šafrán bělokvětý, kvetoucí na jaře a hořec hořepník, kvetoucí na podzim, považovány za vzácné poklady Kőszegských vrchů. Celá oblast je pozoruhodná zajímavou směsicí druhů alpské a panonské flory a fauny. Srážky jsou velmi časté a klima je chladné a vlhké. Jen málo lidí navštěvuje hecegský les, i když v něm jsou krásné porosty buků a v okolí lesnické chaty hojně roste jinak vzácná žebrovice různolistá. Tato chráněná rostlina, na rozdíl od ostatních kapraďorostů, se plazí při zemi a má vějířovité listy připomínající jehličí borovic.
III. JEZERO BALATON A JEHO OKOLÍ
zkratkou CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST TIHANY
Rozloha: 1 698 ha
Kdysi to byl ostrov, který se však sedimentací změnil na poloostrov. Tihany byla záhy obydlena člověkem. Cesta vede kolem hřbitova a vede na vrch Kiserdő, který shlíží jak na jezero Belső (Vnitřní) tak i na Külső (Vnější). Jezero Külső je zarostlé ostřicí a rákosem a žije na něm velké množství vodních a brodivých ptáků. Větrem erodované skály vedle cesty vypadají jako abstarktní sochy. Další větrem tvarované skály ční nad kopcem Apát mezi jezerem Külső a Sajkodem. Termální voda, vyvěrající během postvulkanické činnosti, vytvořila vrstvy hydrotermálního kvarcitu a gejzíritu na těchto vrstvách basaltového tuffu i na skalách vrchu Nyereg. Kolem 150 takových gejzírových kráterů se zachovalo až do nedávné minulosti, dnes jich však zbývá méně než 50, ostatní padly za oběť těžbě. Nejkrásnější z nich je pravděpodobně Aranyház (t.j. Zlatý dům), nabízející krásný výhled na vesnici a na rybáře na jezeře Belső.
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST KÁLISKÉ PÁNVE
Rozloha: 9 111 ha
Kopce kolem pánve, včetně Királyské skály, Kecskeských a Kopaszkých vrchů, brání přístupu chladných větrů, což vysvětluje, proč byla tato oblast kolonizována již Římany a během dobývání země Maďary se zde usadili příslušníci kmene Kál. Jméno tohoto kmene se zachovalo v řadě místních názvů. V chráněné oblasti se nachází sedm starobylých vesnic. Mezi přírodní památky patří skalní formace: Hegyes-tű, kopec týčící se východně od Köveskálu, slavný svými pravidelnámi pěti- a šestibokými čedičovými sloupci; podobné čedičové útvary se nacházejí i na Királyské skále nad Kapolcsem u Ördöggátjaské skály a na vrchu Fekete. Posledně jmenovaný kopec je pokryt horskými jezírky (plesy), které jsou spolu s jezerem Kornyi významnými hnízdišti a lovnými místy pro vodní ptáky. Na počátku 20. století obklopovala celou pánev kamenná pole, většina z nich však v důsledku těžby zanikla. Pouze kamenné pole 2 km od Szentbékkálla se zachovalo téměř nedotčené. Tyto balvany rozměrů slona, zpevněné kyselinou křemičitou, odolaly ledu a větru a stále ční nad svým okolím.
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST MAGAS-BAKONY
Rozloha: 8 754 ha, bude brzy rozšířena o 11 000 ha
Půvabná, ale někdy drsná krajina, která přesto neodradila člověka. Velká část chráněné krajinné oblasti je tvořena náhorní plošinou, obklopenou kopci, na kterých jsou hrady. Nejlépe je zachován hrad Csesznek. Převládajícím druhem stromu je buk, ale jsou zde i krasové lesy, olšinové mokřiny a krásné skalnaté stepi. 148 ha původního bukového lesa podle potoka Fekete-Séd v údolí Tiszta-víz (Čistá voda) je jádrem chráněné krajinné oblasti. Na přísně chráněném kopci Nagy-Som se vyskytují lilie zlatohlavé a čtyři druhy vstavačů. Ve 3 km dlouhé strži Vörös János Séd roste několik horských druhů rostlin, dávajících přednost vlhkému a chladnému klimatu, mezi nimi jazyk jelení a kapraď Dryopteris phegopteris. Přísně chráněné údolí Szömörke s rozptýlenými balvany je známé četnými jeskyněmi. V celé oblasti bylo celkem zjištěno 1 100 jeskyní. V Odvaské skále je na severním svahu jeskyně se dvěma vchody, kam je přístup umožněn po 150 schodech. Nejvyšším bodem Magas-Bakony je 709 m vysoký vrch Kőris. Mezi jeho zajímavosti patří svah s bukovým lesem, rozhledna a hluboká propast Ördöglyuk. K ostrým a vysokým útesům strže Ördög je přístup od Cseszneku. Její nejnebezpečnější částí je Ördög-gát, skupina ohromných skal, kterou je možno překonat jen po ocelovém žebříku v průlezu Gizella.
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST BADACSONY
Rozloha: 7 029 ha
Kopce, zvedající se severně od jezera Balaton, včetně Badacsony, jsou vulkanického původu. Hradby kamenných sloupů vznikly ztuhnutím toku lávy. Když roztavená skála chladla, smršťovala se a rozpadala na 50-70 m vysoké pravidelné hranoly. Každoročně tyto hradby obdivují více než dva miliony turistů, přitahovaných jak místními víny, tak i rekreačním střediskem u jezera. Slavná vůně tohoto vína vzniká díky zvláštnímu složení půdy a hojnému slunečnímu svitu, odráženému hladinou jezera. Vedle Badacsony se tyčí kopec örsi. V roce 1905 zde Dr. Gyula Folly, lékař z Pécse, založil arboretum stále zelených stromů a keřů z celého světa. Z kopce Gulács je nádherný výhled na jezero Balaton i na okolní kopce. Kopec Szent György je proslulý svými kamenými varhanami a přísně chráněnou kapradinou druhu podmrvka (Cheilanthes), který zde roste na čedičových skalách jako na jediném místě v Maďarsku. Mírné svahy Szigligetu již nijak nepřipomínají svůj vulkanický původ. Park u sídla rodu Esterházy je botanickou zahradou. Ke vstupu je třeba povolení.
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST KESZTHELY
Rozloha: CHKO Keszthely 2 712 ha, Chráněná přírodní oblast parku u sídla Keszthelyů 8 ha
Keszthelyské vrchy jsou tvořeny dolomitem, ve kterém se vytvořily praskliny, které byly na povrchu vyhloubeny do strží a pod povrchem do jeskyní. Nad některými vrcholy, jako je Pap, Kápolna a Gargaské vrchy, se tyčí rozhledny. Chráněná východní strana může být přehlédnuta z rozhledny na kopci Pető. Rezervace zahrnuje arboretum poblíž Büdöskútpuszty. Lesníci zde začali sázet sekvoje obrovské, cypřiše, jedlé kaštany a jiné vzácné dřeviny. Většina z více než 20 000 sazeniček se ujala a vyrostla. Další kulturní památkou je zámecké muzeum Helikon v Keszthely.
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST KIS-BALATON
Rozloha: 14 745 ha
Kis-Balaton býval jihozápadní zátokou jezera Balaton, byl však oddělen nahromaděnou rašelinou, usazeninami řeky Zaly a vlivem lidské činnosti. Po vysoušení v roce 1922 zůstal pouze jeden kilometr čtvereční otevřené vodní hladiny, takže nejkrásnější ptačí ráj v Maďarsku byl téměř zcela zničen. Situace se začala zlepšovat od roku 1984, kdy byla mezi Zalaapáti a Balatonmagyaród vybudována nádrž o ploše 1870 ha, obsahující 28 milionů krychlových metrů vody. Zala protéká 22 km dlouhým umělým jezerem, obrací se a vrací se do původního koryta. Tato rozsáhlá mokřina přitáhla zpět ptáky: téměř 100 druhů ptáků zde hnízdí a desítky tisíc ptáků se zde zastavují během tahu. Ptáci mohou být nejlépe pozorováni z ostrova Kányavári. Nedaleko odsud byla rovněž zřízena zubří rezervace v Kápolna-puszta.
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST ÖRSÉG
Rozloha: 37 911 ha
Őrség, jak naznačuje jeho maďarské jméno, znamenající stráž, byl vždy hraniční oblastí. Bojovníci se zde usidlovali již během dobývání země Maďary. Každý kmen obsadil jeden kopec, vykácel na něm les a vybudoval tam opevněné sídlo. Felső-Őrség je pokračováním Őrségu v Rakousku. Rezervace zahrnuje celou maďarskou část včetně tří vesnic, Apátistvánfalva, Őriszentpéter a Szalafő. V oblasti je mnoho ohrožených bažin. V té, která se nachází u Szőce, roste například 10 vzácných druhů rašeliníků a hmyzožravá rosnatka okrouhlolistá. Svahy a vlhké louky Őrségu jsou jediným místem výskytu dvou vzácných druhů rostlin - kontryhelu žlutozeleného a jedné ostřice. Dobře se zde zachovala jak původní flora, tak i příklady tradiční architektury.
zkratkou CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST KELET MECSEK (VÝCHODNÍ MECSEK),
Rozloha: Kelet-Mecsek 9 347 ha, vrch Jakab 223 ha, údolí Melegmány 720 ha
Srdcem rezervace je povodí u Kisújbánya. Rozbíhají se odsud půvabná údolí, z nichž každé vede do romantické vesnice. Tři z nich leží uvnitř chráněného území: Kisújbánya, Püspök- szentlászló a Óbánya. V arboretu, založeném poblíž Püspök-szentlászló, je malá ale cenná sbírka stromů. Na jižním svahu nejvyššího kopce Mecseku, Zengőváru, je zalesněn krásnými porosty habrové dubiny a bukové dubiny, se vzácnými květinami, jako je vstavač opička a pelyněk brotan. V Hármas-hegy roste významný druh karafiátu, Dianthus giganteiformis, zatímco v údolí Magyaregregy kvete listnatec kopinatý. Všechny tyto druhy jsou chráněny. Údolí Melegmány je samostatným chráněným územím v Középső (Středním) Mecseku. Vypadá jako jiné strže, má však jednoznačně mírné podnebí. Je to oblíbená rekreační oblast se starými dubovými a bukovými lesy, cennou květenou a množstvím vápencových jeskyní. Dva prameny, vyvěrající v údolí, nejprve protékají jeskyněmi a poté vycházejí na povrch. Vylučovaný vápenec se hromadí v malých tufových hrázích, které rozdělují potok Melegmány na jednotlivé rybníčky a vytvářejí tak kaskádu. 602 m vysoký kopec Jakab je pojmenován po klášteru, zasvěceném svatému téhož jména (Jakub). Jeho jižní svah je příkrým holým útesem. Měkký, hrubý pískovec byl oderodován a vytvarován větrem kromě těch míst, kde jej termální voda, obsahující kyselinu křemičitou, zpevnila do podivuhodných formací. Jeskyně Abaliget je přístupná po dobré cestě z Pécse, vzdálené méně než 20 km. I když je možno nalézt stalaktity pouze v Nagyterem (Velké síni), do které se vystupuje po 78 schodech, je možno jít podél podzemního potoka 1,5 km dlouhou hlavní chodbou a studovat na stěnách vrstvy vápence uloženého bývalým Panonským mořem. V částech uzavřených pro veřejnost jsou léčeni pacienti trpící astmatem a silicosou.
PŘÍRODNÍ REZERVACE SZÁRSOMLYÓ
Rozloha: 222 ha
Vědeckým vysvětlením paralelních horských hřebenů a “zkamenělých zvířecích stop” je, že vápenec, usazený dávným Tethyským mořem, byl stlačen do vrstev, které byly později vyzdviženy, skloněny a rozlámány tektonickými tlaky. Velké denní teplotní rozdíly prohloubily brázdy na jižním svahu. Dešťová voda, hromadící se v trhlinách, rozpustila kousky vápence a vytvořila tak “stopy slepic a koček”. Skalnatý jižní svah může být až o 10°C teplejší než severní, což umožňuje, aby zde šafrán maďarský kvetl již na konci ledna nebo na počátku února. Praskliny na slunečných skalách ukrývají ještěrky a hady, včetně přísně chráněné užovky podplamaté. NÁRODNÍ PARK DUNAJ-DRAVA
Rozloha: celkem 49 479 ha, včetně Gemence s 17 779 ha, ohybu Drávy u Szaporca s 1 106 ha a Ősborókás (jalovcový les) u Barcse s 5 519 ha.
Národní park Dunaj-Dráva byl založen v roce 1996. Jeho hlavní dvě části sledují Dunaj od Bogyiszló po jižní hranici a Drávu od Őrtilos po Matty. Tento relativně netknutý svět mokřin, břehů, bažin, lesů a rákosin hostí 121 druhů chráněných rostlin; 48 druhů ryb žije v Dunaji a v přilehlých vodách; 24 druhů vážek s bzukotem prolétá kolem ústí potoků a nad lukami poletuje 465 druhů motýlů. Zvěř kolem Dunaje není o nic méně rozmanitá. V Gemenci a Béda-Karapancsa hnízdí například 10 párů orlů mořských a 25-30 párů čápů černých. Uvádíme zde místa, která by nejspíše mohla zaujmout milovníky přírody. Gemenc se světově proslavil svými jeleními trofejemi. Tento úsek kraje podél Dunaje je mnohem víc než jen pouhá honitba. Odříznutí meandrů vytvořilo celkem 40 km záplavových jezer. Kvůli nim bylo nutno postavit hráze poměrně daleko od regulovaného koryta řeky, čímž vznikla nejširší a největší záplavová oblast v Maďarsku. Je dlouhá 30 km a v nejširším místě široká 7 km. Mezi těmito hrázemi se zachovaly lesy a zvěř. Ohyb Drávy u Szaporca se postupem času změnil na několik jezer, nebo spíše močálů s malou plochou otevřené hladiny. Téměř neprostupné močály zajišťují bezpečí hnízdících ptáků, stejně jako těch, kteří zde nocují a hledají potravu během tahu. Mrtvá ramena jsou obrostlá vrbami a starými nepravidelnými bradavičnatými topoly. Když byl vykácen rozsáhlý původní prales u Barcse, bránila přirozené regeneraci pastva domácích zvířat. Ta se však vyhýbala pichlavým jalovcům, které mohly dále nerušeně růst a šířit se. Jalovec však není jediným dominantním druhem v této krajině; pískové duny jsou kolonizovány břízami a duby, zatímco v mokřinách rostou olše. Nejcennějšími a přísně chráněnými částmi jsou severní a jižní mokřady a močály. Jádrem oblasti je Nagyberek (Velký močál), napájený potokem Rigóc. Je třeba mít velmi dobré oči abychom zpozorovali dokonale maskovanou kudlanku nábožnou nebo velkou saranči na písčitých lukách.
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST ZSELICSÉG
Rozloha: 9 042 ha
Jedna z nejkrásnějších krajinných oblastí Jižního Zadunají, Zselicség, leží jihozápadně od Kaposváru. Ve středověku projížděli ještě poutníci z Kaposváru do Szigetváru neustále lesem, v 17. století však začalo jeho kácení. Zákonná ochrana nyní zajišťuje zachování pralesů, včetně porostů illyrského buku. Typický příklad lesa skládajícího se ze stříbrných lip a buků je možno nalézt u Ropoly. Vitorágský les oplývá listnatcem kopinatým. Mezi cenné druhy savců patří přísně chráněná vydra, chráněná kočka divoká, bobr evropský a lasice kolčava. Zselicség také oplývá národopisnými památkami. Jejichž nejlepší příklady jsou vystaveny v Národopisném skanzenu u Szenna.
zkratkou CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST MÁTRA
Rozloha: 11 861 ha
Nejpopulárnější místa - Galyatető, Mátraháza, Parád - jsou mimo chráněné území. Půjdete-li po národní Modré stezce nahoru na Kékes, přejdete nádherné balvanové pole pod vrcholem Sombokoru. Buky na svahu jsou staré jedno a půl století. Není zakázáno jen kácení stromů, ale i sběr hub a žaludů. Ze stezky můžete vidět předhoří Sor-kő (Řada skal), vzdálených od sebe po 50 - 100 metrech a skloněných nad propastí. Nedoporučuje se opouštět stezky. 23 vzácných a cenných druhů rostlin přežívá ve chráněném území, včetně růže alpské, která vyvrací tvrzení, že “není růže bez trní”. Fauna je také velmi bohatá: v chráněné oblasti bylo pozorováno 120 chráněných a 4 přísně chráněné druhy. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST KARANCS-MEDVES
Rozloha: 6 709 ha
Karnacs je vulkanického původu, nevznikl však běžným způsobem. Láva netekla po skalách tvořených usazeninami, ale zvedla je zespodu. Medves, náhorní plošina o rozloze 15 km2, byl však zcela pokryt čedičem. Tento cenný nerost je těžen v obou pohořích. Naučná stezka Boszorkánykő ukazuje různé typy lávy, které je zde možno nalézt, a pravidelné geometrické tvary sloupcového čediče. 20 m vysoká a 40 m široká skála Nagy-Szilvás vypadá jako obrovské čedičové varhany s dokonale stejnými “píšťalami”. Skála Kis-Szilvás ve výšce 620 m je jen o 8 m nižší a na vrcholu má čedičovou pyramidu. Obrovské pyramidy rozptýlené po náhorní plošině jsou stejného původu. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST KELET-CSERHÁT
Rozloha: 6 196 ha
Kopce Mátra a Cserhát jsou dvojčata: vznikly ve stejnou dobu působením stejných vulkanických sil a ze stejného materiálu, tj. andezitu. Přestože kopec Cserhát stojí na andezitu, v jeho lomech se těží vápenec. Po odpadnutí vulkanické činnosti byla oblast zaplavena mořem, jehož usazeniny jsou místy více než 200 m mohutné. Andezit se rozpadl na obrovské balvany a jednotlivé balvany “rozhozené obry” je možno vidět v údolích Szuha, Cserkút a Zsunyi nedaleko od Mátraszőlős. Pod pohořím Bézma je možno nalézt pole vulkanoklastických kamenných sloupů očištěných od měkčí, drobivější drtě deštěm, mrazem a větrem. Kromě skalních útvarů si zaslouží ochranu i vegetace. Každé jaro na pastvinách Bujáku rozkvétá mnoho chráněných konikleců obecných velikých a poblíž Cserhátszebtivánu hojně vstavačů kukaček. NÁRODNÍ PARK BÜKK
Rozloha: 41 835 ha, brzy bude zvětšena o asi 5000 ha na jihovýchodě Bükkských vrchů
Tato oblast byla po 70 milionů let zaplavena mořem. Bükkské vrchy jsou také tvořeny vápenatými usazeninami z této doby. Protože vápenec je dobře rozpustný ve vodě, kopce jsou protkány jeskyněmi. Zatím bylo prozkoumáno 800 jeskyní o celkové délce více než 35 km. Dvě z nich jsou velmi blízko hotelu Palota v Lillafüredu. Jeskyně Szent István se pyšní stalaktity a stalagmity, zatímco ve 40 000 let staré jeskyni Anna (nazývané také Petőfiho jeskyně) se nalézají zkamenělé listy, větve a dokonce i celé stromy zachované v původním tvaru vysráženým vápencem. Náhorní plošina Bükk je poseta závrty a propady a obklopena hřebeny: všechny byly viditelně vytvořeny erozí. Krasová oblast Nagymező má velmi neobvyklé klima, jedné červencové noci zde bylo naměřeno dokonce -7°C. Vzhledem k mimořádnému kolísání teplot a speciálním půdním podmínkách zde rostou nejvzácnější a nejcennější rostliny celého Bükku. Další zajímavostí Bükku je sedmnáctimetrová kaskáda Fátyol na potoce Szalajka. Stupně kaskády byly vytvořeny vápencem vylučovaným na jednotlivých oddělovacích hrázkách a rostou o 1-2 mm za rok. Jezero Hámori je napájeno potokem Garadna. Jeho hráz vybudoval na počátku 19.století Frigyes Fassola. Muzeum lesnictví pod širým nebem v údolí Szalajka vystavuje historii a dávné nástroje pro dřevařství, výrobu skla a oceli. Na druhém konci údolí Szalajka, ve Szilvásváradu, je další muzeum: Dům Orbán vás seznámí s prehistorií a historií i s přírodou Bükku.
NÁRODNÍ PARK AGGTELEK
Rozloha: 19 762 ha
Národní park Aggtelek je od roku 1995 součástí Světového dědictví. Devadesát Maďarů ze sta zná pouze jeho největší jeskyni, přestože v něm jsou také další tři významné krajinné prvky. Dva menší jsou kras v Szalonna a kopec Esztramos, větší severní část začíná nad Szuhafő a sleduje státní hranici po řeku Bódvu. Podzemní svět přesahuje státní hranice: jeskyně Baradla je propojena s jeskyní Domica na Slovensku. Baradla je jen jednou z mnoha jeskyní v této oblasti, je ale nejdelší, byla objevena jako první, je nejpopulárnější a nejbohatší na krápníkové formace. Má pět vchodů. Poblíž jednoho z nich se obloha zrcadlí v jezeře Vörös. Nedaleké skály Medve byly vytvarovány větrem a vodou. Nad vchodem v Aggteleku se tyčí 50 m vysoký útes Baradla. Nedaleko, na úpatí vápencového chodníku, se leskne jezero Aggtelek. Dva prameny u vchodu Jósvafő byly přehrazeny a vytvořily jezero Tengerszem. V jeskynním systému žije 450 živočišných druhů, ale fauna na povrchu je také velmi bohatá. Hnízdí zde pravidelně přísně chráněný jeřábek lesní a čáp černý.
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST ZEMPELÉN
Rozloha: 26 496 ha
Rezervace se skládá ze dvou částí, severní trojúhelníkové a jižní lichoběžníkové, které jsou odděleny úzkým, několik kilometrů širokým koridorem. Hranice obcházejí, nebo zahrnují 18 vesnic. Vulkanické kopce ve tvaru cukrových homolí s příkrými svahy jsou hustě zalesněny, místy však byla půda oderodována a je vidět rhyolitové skály v barvách od růžové po tmavě fialovou. Hrozivá balvanová pole v březo-topolových lesích byla vytvořena v době ledové: velké bloky andezitu, odštěpené od skal Pengő a Szarvas, byly rozptýleny ledovcem. V této oblasti se vyskytuje 14 druhů vstavačů, stejně jako pérovník pštrosí v údolích Komlóska a Kemence. V sedmdesátých letech se v rezervaci znovu objevily velké šelmy, především rys a vlk. Nad lesy majestátně krouží orli královští a orli skalní. V lesním podloží je možno nalézt další chráněný druh - 15-20 cm dlouhé karpatské modré plže.
zkratkou CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST TOKAJ-BODROGZUG
Rozloha: 4578 ha
Přestože byl 500 m vysoký kopec Nagykopasz u Tokaje zalesněn jehličnany a trnovníky akáty, nadále na jeho jižním svahu přežívá 17 druhů vstavačů a přísně chráněný Aster oleifolius. Větší severní část rezervace, Bodrogzug, s jezírky mrtvých ramen ve tvaru srpků, může být snadno přehlédnuta z vrcholku kopce. Bažinaté louky jsou nejbarevnější napodzim, kdy jsou pokryty kobercem z květin. V tomto období zde rozkvétají tisíce chráněných hořců hořepníků.
NÁRODNÍ PARK HORTOBÁGY
Rozloha: 70 000 ha
Národní park Hortobágy ;se skládá z oblasti stejného jména, stejně jako z podstatné části Nagykunság. Byla by chyba jej považovat za “prázdnou” step: kromě rozsáhlých natronových pastvin jsou v něm i velké rybníky a 40% oblasti tvoří bažiny. Návštěvnická centra vás seznámí s přírodou, národopisem, minulostí a přítomností národního parku. Zdánlivě holá, vysušená “puszta” (= step) je domovem mnoha ptáků. Bažiny využívá pro nocování a hledání potravy mnoho hnízdících i tažných ptáků. Ve starých rákosištích hnízdí velký počet racků chechtavých, volavek červených, bukáčků malých, volavek bílých a bukačů velkých. Pro brodivé a pro ostatní vodní ptáky jsou ideálním životním prostředím a zdrojem potravy rybníky, na kterých žije 40 hnízdících a 200 protahujících druhů. Na rybnících hnízdí například 200 párů přísně chráněných kolpíků bílých. PŘÍRODNÍ REZERVACE ZBYTKOVÝ MOČÁL BÁTORLIGET
Rozloha: 53 ha
Chladné a vlhké klima v této kopci a lesy obklopené pánvi zajistilo, že zde přežívá několik druhů glaciální flóry, které jinde již vyhynuly. Na jižních slunných svazích okolních písečných dun se na druhé straně zachovala po celou dobu ledovou teplomilná vegetace pre-glaciálního období. Na této relativně malé ploše žije celkem 1 100 druhů rostlin a 7 000 druhů živočichů, včetně mnoha druhů hmyzu. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST MÁRTÉLY
Rozloha: 2 213 ha
V rámci regulace řeky byly odříznuty meandry Tiszy západně od Hódmezővásárhely, čímž vznikla dvě mrtvá ramena tvaru U u Márteléy a Körtvélyes. Tato záplavová jezera obklopují ostrov Ányás a poloostrovy Körtvélyes a Petres. Ostrov Ányás a většina mrtvého ramene u Mártély jsou oblíbené rekreační oblasti, navštěvované v létě desítkami tisíc lidí. Tiché mrtvé rameno Körtvélyes a poloostrov, stejně jako přilehlá louka Barci je královstvím ptáků. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST PUSZTASZER
Rozloha: 22 151 ha
Tato rezervace, sahající od Tömörkény po Szeged, je bohatá jak přírodními, tak i kulturními hodnotami, včetně slaných a záplavových jezer, rybníků, bažinatých luk, písčitých a solných plání, stejně jako Historický národní park Ópusztaszer, místo dvou významných historických událostí: prvního národního shromáždění krátce po dobytí Maďarska Maďary a zahájení pozemkové reformy v roce 1945. Původně šlo o slané jezero, které bylo ve 30. letech zaplaveno a proměněno na rybník. Ptáci, kteří byli typičtí pro euroasijská slaná jezera a jejich břehy, se přesunuli na nedaleké slané mokřady a slané nebo sprašové pastviny a nahradily je volavky, na ostrově Korom rovněž vznikla kolonie racků chechtavých. Další velký systém rybníků, jezero Csaj, se pyšní více než 269 druhy ptáků. Sas-ér, severně od Algyő, získal statut přísně chráněného území pro svou velkou odchovnu volavek.
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST SZATMÁR-BEREG
Rozloha: 22 931 ha
Tato rezervace, skládající se z několika oddělených částí, leží v trojúhelníku ohraničeném státní hranicí a řekami Szamos a Tisza. Některé zde zbývající lesy jsou přísně chráněny, například Ricseský les, známý svým bohatstvým ptáků a stovkami vstavačů kukaček, rostoucích na mýtinách. Několik přísně chráněných ptáků hnízdí v Nagyerdőském lese. Dalším typickým rysem oblasti jsou husté opuštěné sady. Zalesněné pastviny byly kdysi rozsáhlými lesy, po kterých zbyly po jejich vykácení tu a tam košaté stromy. Zbývající močály a bažiny jsou také chráněny. NÁRODNÍ PARK KISKUNSÁG
Rozloha: 48 197 ha
Horní Kiskunság Puszta (step) se rozkládá na vápenatých a alkalických půdách. Stáda ovcí a dobytka se pasou na pastvinách, které jsou oblastí výskytu dropa velkého. Alkalická jezera Horní Kiskunság leží v blízkosti Szabadszállás a Fülöpszállas. Přísně chráněné druhy ptáků, jako je tenkozobec opačný, pisila čáponohá a kulík mořský hnízdí na jejich březích a ostrovech. Jezera jsou jak na jaře, tak i na podzim významnými nocovišti a krmnými místy tažných ptáků. Fascinující ptactvo je možno pozorovat na povolení z pozorovacích věží kolem Kelemen-szék. Jezero Kolon, největší jezero národního parku, leží mezi Izsákem a Soltszentimre. Žijí v něm dva chráněné druhy ryb, blatňák tmavý a sekavec (rod Misgurnus). Na přilehlých bažinatých loukách kvete na jaře 9 druhů vstavačů. Rákosiny, chomáče trávy a mokřady oplývají ptáky. Pro vstup do této oblasti je třeba povolení, ale z dun Bikatorok na západním pobřeží je dobrý výhled na jezero a jeho okolí. Písčiny Fülöpháza se z části skládají z pohyblivého písku, hnaného větrem, ale většina dun zarostla vegetací. Jsou nepohyblivé a v prohlubních mezi nimi se hromadí dešťová voda a tvoří malé alkalické tůně. Je zde možno pozorovat mnoho ptáků i když tůně vyschnou. Je zde umístěno Centrum pro studium životního prostředí a ochrany přírody národního parku, kde mohou studenti studovat krásu krajiny pod vedením odborníků, toulajíce se přitom po dvou naučných stezkách (dlouhých 7 a 14 km). V lukách a písečných dunách Ágasegyház-Orgovány je možno nalézt téměř všechny přírodní hodnoty zasluhující ochranu. Louky jsou na jaře zkrášleny vstavači a kosatci a na podzim oko potěší nachová pokrývka ocúnů jesenních. Je to jediné místo v Maďarsku, kde se vyskytuje Rhyparioides metelkanus, mol se skvrnitými křídly. Západně od bažinatých luk jsou písečné duny s topoly a jalovci. Úzký kus země mezi Csira-szék (solným jezerem) a tratí je volně přístupný. Bócsa-Bugac se v mezinárodním měřítku proslavil hostincem Bugac, jeho stádem uherského stepního skotu a hřebčincem. Skutečně náruživí milovníci přírody mohou projít naučnou stezkou od vchodu až ke trati, vidět skutečné přírodní hodnoty a navštívit Muzeum pastevectví. Po povalovém chodníku je možno vstoupit i do přísně chráněné oblasti a dojít až k ceduli “Vstup zakázán”.
Patrový les Tőserdő a Alpári-rét (louka): první z nich je nejmenší, ale asi nejnavštěvovanější částí národního parku. Jeho hlavní atrakcí je záplavové jezero Szikra. Blízké bažinaté lesy mohou být navštěvovány po turistických stezkách dle libosti. Jižně leží Alpári-rét, louka rozdělená starými řečišti. Oblast kolem Peszéradacse o ploše 6000 ha s mozaikou písečných dun, močálů, písčitých a bažinatých luk je zbytkem bývalých rozsáhlých močálů táhnoucích se mezi Dunajem a Tiszou. Jediným pohledem je možno vidět rákosové bažiny, alkalické pastviny, písečné duny a zelené plochy lesa kolem vlhké louky Kunadacs. Od časného jara do pozdního podzimu zde kvete velké množství květin. Na kopci se hřbitovem v Kunadacsi roste několik druhů vstavačů. V trávě lezou saranče a kudlanky nábožné a ve sprašových březích hnízdí vlhy pestré. Louka Dámányadacs oplývá na jaře kosatci a vstavači, zatímco v červenci a srpnu kvetou hvozdíky a hořce hořepníky. Miklapuszta je jižním výběžkem alkalické stepi Kiskunság, s ostrůvky rákosin, lukami, močály a dubovými lesy. Od podzimu do pozdního jara je většinou zaplavena. Dočasné jezero nabízí zastávku pro tažné ptáky táhnoucí na jih. Území je uzavřeno pro veřejnost. NÁRODNÍ PARK KÖRÖS-MAROS
Rozloha: 50 000 ha
Tento nedávno ustavený národní park se skládá ze šesti hlavních částí: údolí Körös a Maros, bývalých chráněných území Biharugra, Dévaványa a Pitvarosi Puszták (stepi), lesa Makó-Landor a sprašové stepi Kistompapuszta. Zde jsou popsány dvě volně přístupné oblasti. Fauna a flora v údolí Körös jsou stále převážně stejné, jako byly před regulací řeky. Lesy jsou mnohdy tak prorostlé vínem a chmelem, že jsou těžko průchodné a je téměř nemožné přiblížit se ke břehu řeky. Záplavová jezera jsou pokryta lekníny bílými a kotvicí plovoucí. Na tomto úzkém pruhu země a na hladině mrtvých ramen hnízdí nespočetní ptáci. Někteří z nich jsou přísně chráněni, jako například chřástal polní a čáp černý. Nejkrásnější a nejcennější částí údolí Körös je Aranyos, kde les připomíná tropický deštný prales. Údolí Maros je také částí národního parku od hranice až po les Makó-Landor. V tomto lese se vyskytuje 18 druhů plžů, včetně takových vzácností, jako je Helicigona banatica a Hygromia kovacsi. Záplavová oblast je poseta mohylami, z nichž jedna byla narušena a v její písčité stěně dnes hnízdí vlhy pestré. Nejcennější a pravděpodobně nejkrásnější část leží v bezprostřední blízkosti Makó, kde koberec kvetoucích plaménků celolistých sahá od hráze až po hladinu řeky.
|
